Ostatky Bobby Fischera je ještě třeba exhumovat

Duch Bobby Fischera, který zemřel roku 2008, povstane přízračně znovu, aby přitáhl pozornost celého světa.

 Zdá se nemožné zapomenout pohledného mladého muže, který se vypracoval sám, vyzval a překonal ruskou šachovou hegemonii v oslavované sublimaci studené války. Pozůstatky bývalého mistra světa mají po exhumovaci určit, zda filipínská dívka, Jinky Young, dcera Marilyn Young, je také Bobby dcera a dědic majetku Fischera.

Fischer vyvola ve světě velký zájem o šachy. Poté, co získal mistra světa v roce 1972, stal se uprchlíkem před spravedlností v USA, za údajné daňové úniky a porušení amerického finančního embarga sehrál druhé utkání proti Borisu Spasskému ve válkou zmítaném Srbsku. Vyhnul se deportaci, ponechal si své soukromé jmění, a emigroval na Filipíny a Japonsko. Byl zatčen v Japonsku na příkaz USA a byl zachráněn od deportace zpět do států Parlamentem Islandu, který udělal z Fischera občana Islandu z vděčnosti za přitažení pozornosti celého světa na tuto malou zemi.

Fischer byl doprovázen na Islandu Miyoko Watai, prezidentkou japonské šachové federace. Tvrdila, že je jeho manželka, zřejmě k zajištění jeho propuštění z Japonska na Island. Nicméně, nezůstala s ním a vrátila se do Japonska. Islandské soudy rozhodly, že se jí nepodařilo prokázat manželství. Na Islandu žil Fischer osaměle, ale ne zcela samotářský život. Měl problémy s duševním zdraví a jeho zdravotní stav se zhoršil. Zemřel na selhání ledvin do tří let od příjezdu na Island. Bylo mu 64.

Saemi Palsson, jeho bývalý osobní strážce a řidič na Islandu, mu pomáhal v získávání azylu na Islandu. Je ústřední postavou v dokumentu "Já a Bobby Fischer," o záchraně Fischera a posledních  rocích.

Fischer zanechal značný majetek. Vydělal trochu peněz z prvního zápasu Spasskij, a více než 3 miliony dolarů z druhého. Notoricky známý srbský bankéř, a možná obchodník se zbraněmi, Jezdimir Vasiljevic, zajistil finanční prostředky na zápas. Vasiljevicova banka, Yugoskandic, zkrachovala po zápase, a Vasiljevic uprchl ze Srbska do Izraele s mnoha podezřeními. Shodou okolností byl nedávno vyhoštěn zpět do Srbska z Holandska a pokračoval proces s ním za finanční podvody (jeho banka byla s největší pravděpodobností obří Ponziho schéma), z níž utekl, zatímco na kauci v roce 2007. Fischer převedl peníze včas a zachránil je před bankrotem banky.

Exhumace je použita k obnově DNA na soudní příkaz, z různých důvodů, pro vyšetřování trestných činů a pro účely identifikace těl a určení příčiny smrti a možná totožnost vrahů. Používá se pro identifikaci genetických důvodů k dohledání rodiny a lidského původu. Ve skutečnosti to může vyřešit historické zajímavosti. Vzorky z Fischerových ostatků budou porovnány s DNA Jinky Young a potvrdit nebo vyvrátit její tvrzení, že je jeho jediným dědicem.

Běda, Bobby Fischer, hrdina a tragická postava z operních rozměrů, bude vzkříšen.

Bobby Fischer's remains to be exhumed

Testy DNA vyvrátily Fischerovo otcovství filipínské dívky

Robert James Fischer - Replay his Games

Šachy jsou z 99% taktika

Šachy jsou bojový sport. Úspěch může dosáhnout jen ten, kdo poráží soupeře. Velmi nadaní hráči, a já některé znám z mládí, zanechali šachu a dali se na bridž, právě pro tu sportovní zrádnost boje v šachu.

V Šachové partii můžete udělat 40 geniálních tahů, brilantně sehrát zahájení, stanovit unikátní strategický plán, soupeře herně úplně převálcovat, mít drtivou materiální převahu a ouha - přehlédnete nakonec vtipný taktický obrat a dostanete 3 tahový mat.

Emanuel Lasker je můj nejoblíbenější mistr světa, který se na šachovém trůnu udržel 27 let potom co porazil pražského rodáka Wilhelma Steinitze v roce 1895. Lasker zastával psychologický způsob boje. Nedělal možná objektivně nejsilnější tahy, ačkoli o nich věděl, ale hrál takové tahy a vytvářel takové pozice, které jsou soupeři co nejvíce nepříjemné a necítí se v nich dobře. Útočného hráče zmrazil do takové pozice, aby se musel bránit - například obětí pěšce za iniciativu. Podobný způsob boje praktikoval i geniální šachista mistr světa 1926 - 1946 Alexandr Aljechin, který zemřel na šachovém trůnu v roce 1946 neporažen.

Taková hra je ale již vyšší škola šachu, ale bezchybná znalost všech základních i pokročilých taktických obratů je nezbytným předpokladem.

Co je to šachová taktika? Definice taktiky, která se mi líbí, je taková, že taktika se zabývá aktuálními problémy, tedy takovými, které je nutno řešit tady a teď. Další velmi důležitý faktor je to, že rozlišení mezi taktickými a ostatními metodami řešení konkretních problémů vyplývá významným dílem z emocionálního vnímání hráče. To znamená, že hráči tradičně považují taktické operace, když jsou na první pohled neočekávané, nestandardní, často ostře mění vývoj akcí na šachovnici. V běžném životě se takové události popisují jako revoluční. Taktika sestává ze dvou základních prvků: taktický úder a kombinace.

Shrnuto a podtrženo pro praxi: šachista musí pravidelně pilovat taktické obraty, aby ho nezaskočila slabá chvilka a nespáchal plundr (blunder = hrubá chyba, která může rozhodnout o výsledku), kterých je ve všech soutěžích stále dost a dost. Dala by se z nich udělat obrovská sbírka. Vykládání potom jak jsem měl vyhranou pozici a přehlédl se a udělal chybu, nikoho už nezajímá a působí směšně. Je zajímavé pozorovat, jaké chyby hráči dělají a co často přehlídnou. Roli v tom hraje také únava po 3-4 hodinách hry, náhlý záchvat "šachové slepoty", nervové vypětí a vznikající přízraky v hlavě při počítání variant. Šachovou slepotou trpí i velmistři, jak ukazuje řada příkladů ze šachové historie. Podstatná příčina bývá většinou v nedostatečné trénovanosti. A také nejsme všichni stejně mentálně a fyzicky vybavení, jsou lidé bystřejší, s lepší pamětí, psychicky odolnější. Kolik procent je vrozený talent k šachu a kolik je možné "nadřít" tréninkem, to si nedovoluji odhadnout.

Zajímavá sbírka hrubých chyb, těch nejhorších, kdy hráč dokonce ve vyhrané pozici vzdá, protože něco totálně nevidí, je v odkazu v článku Šachové paradoxy. Je tam až neuvěřitelné, co dobří hráči při hře nevidí.

Z nedávné doby je příklad příšerného plundru z partie velmistrů: Gelfand - Gashimov 2730. Černý nastavil nepochopitelně dámu na f6 a když mu ji Gelfand vzal, okamžitě vzdal.

Někdo kdysi řekl: Taktik je hráč, který ví co udělat, kdy je co dělat a stratég je ten, kdo ví jak hrát, když není co dělat.

Taktika je věcí vidění, zatímco strategie je záležitost znalostí, studia pozice, a nalezení správného plánu hry vyplývajícího z rozestavení figur. Taktická řešení nakonec vyplývají z pozice a jsou kořením hry. Za hrubou chybu považuji i když hráč přehlédne v jasně lepší pozici taktický obrat, který by mohl udělat a hru okamžitě ukončit. Místo toho nemastnými neslanými tahy nakonec vyhraje o 30 tahů později. Taková slepota je již malým zárodkem prohry.

Hráč by měl tedy pravidelně cvičit svůj taktický ostrovid na různých pozicích tak, jako špičkový houslista dře denně etudy, aby jeho prsty neztratily cit a obratnost. Existují dobré programy, které jsou ale za peníze, například The Art of Chess Tactics.

Lze však trénovat i zadarmo například na Chess Tactics Server, nebo na Chess Tempo, nebo spousta problémů k procvičování řešení je na Chess puzzles.

Minimální šachová rozcvička je vždy aktuálně na stránce Schredder Computer Chess.

Stačí dát do vyhledávače Google heslo Chess tactics training a podobná hesla a určitě se najdou další stránky s problémy k procvičování. Spousta odkazů na stránky je v článku Zajímavé zdroje studijního materiálu. Dobré jednoduché cvičení je rychlým pohledem na šachovou pozici odhalit všechny slabé body v pozici (nekrytí pěšci a figury), uvědomění si všech tahů v pozici a také tahů rychlých figur dozadu (to se často přehlíží), svázaných figur, které jsou v podstatě momentální "mrtvoly" (ale je zajímavé a je nutno si uvědomit, že svázaná figura svou "mrtvou" působností omezuje soupeřova krále). Dobré je představit si na poslední chvíli pozici vznikající po vlastním tahu a zkontrolovat možnosti soupeře. Svým tahem vlastně poskytujete soupeři výhodu, kdy soupeř se dívá na reálnou pozici, kterou vy v reálu nevidíte, ale máte ji více či méně přesně v hlavě. To je podstata plundrů, je to vlastně zanedbání hrozeb soupeře přílišným soustředěním na vlastní plány a představy.

Problém je pouze v ochotě hráče věnovat procvičování taktiky potřebný čas. Kdo ochoten je a poctivě cvičí, má potom lepší výsledky, než ten, kdo hraje "z podstaty", a čeká na hrubou chybu soupeře. Většinou se nedočká a sám je potrestán pilnějším a lépe připraveným soupeřem. Tak je to spravedlivé.

Samotná taktika k úspěchu v šachu ale samozřejmě nestačí. Je potřeba vědět jak hrát, když v pozici není co vtipného vymyslet. Dobrý výběr repertoáru zahájení, napasovaného soupeři na míru, dobré strategické myšlení a chápání pozice, bezchybný taktický ostrozrak, dobrá znalost hry a odhad koncovek. To vše dělá dobrého hráče a také mistra. Ti nejlepší tohle všechno mají v perfektním provedení a mezi nimi rozhodují maličkosti, novinky v zahájení, překvapující nápady a odvážné oběti. Přímo koncert nápadů je v partiích posledního šachového turnaje gigantů Amber 2010. To jsou bojové a vítězné šachy, žádné nudné potahování mrtvých pozic.

Pěkná stránka s mnoha odkazy na různé kvízy je zde:

Improve your Chess with Tactics Training

Taktické Fitcentrum

Vodítka k vytušení možných kombinací a taktických úderů v pozici:

Špatné nebo oslabené postavení krále a s tím související slabá pole kolem krále. Jaké manévry by se daly zahrát, aby se tato slabá pole napadla? Jaké jsou soupeřovy klíčové figury pro obranu? Mohly by být odlákány? Bylo by možné otevřít další linie ke králi? Má soupeř nekryté (visící) figury či pěšce. Bylo by možné přinutit soupeře, aby nekryl některé figury? Přetížené figury soupeře,.... bylo by možné toho využít? Vázané figury, dalo by se toho využít? Mohu vytvořit nové vazby?

Zvláštní rozestavení figur. Je něco divného v rozestavení soupeřových figur., například slabá poslední řada. Jsou některé figury vzdáleny od centra boje? Tyto předpoklady taktického řešení mohou být propleteny vzájemně. Musíme se snažit takové motivy v pozici odhalit a využít.

Některé psychologické příčiny proč dělají hráči hrubé chyby:

1. Když je hráč v časové tísni

2. Když je Hráč mentálně unaven, zvláště v koncovce nebo po dlouhém přemýšlení na předchozí tah

3. Když Útočník je daleko od figury, kterou může vzít (střelci)

4. Když figura musí táhnout dozadu, zvláště po diagonále.

5. Když věž musí vzít do strany, takový tah se přehlédne

6. Když je hráč potopen v plánech, které vymyslel na předchozí tahy, a nekontroluje je aby se ujistil, jestli je plán ještě bezpečný.

7. Když přemýšlí na komplikovanou taktiku často se přehlédne jednoduché braní, které lze provést

8. Soupeř šachuje a často se přehlédne, že lze šachující figuru jednoduše vzít

9. Když je velká převaha materiálu, je čas se zvláště dobře dívat na soupeřovy hrozby.

10. účinek jezdce v území soupeře se přehlédne.

11. Útočící figura je skryta v hroznu ostatních fitgur a vizuálně se neodlišuje1

12. Zapomeneme na důležitou roli figury, která tuto důležitou roli po tahu přestane vykonávat

13. Nevnímáme šachovnici jako celek, ale zaměříme se pouze na omezený úsek šachovnice

14. Podcení se bezpečnost vlastního krále

15. Hráč je nemotivovaný a soutěživý duch nehoří.

Doporučení pro vyloučení větších chyb:

• Buďte čerství - dobře se vyspěte

• Stále vyvíjejte figury

• Po napadení soupeřovy dámy počítejte s mezitahem, protiútokem na dámu atd.

• Stahujte figuru z aktivní pozice pouze pokud je přímo ohrožena. Preventivní ústup nebývá dobrý.

Další "pravidla", která mohou být při volbě tahu užitečná pro eliminaci chyb:

- útočný tah, na který má soupeř snadnou obranu nebo dokonce napadená figura odchodem zlepší svou pozici (aktivitu, funkci), potom takový pseudoútočný tah není často dobrý ("plácnutí do vody"). Bránící strana musí dělat poziční ústupky a nikolik si zlepšovat figury. V obraně je obtížnější najít správný tah i z psychologických důvodů

- Pokud již musíme ustoupit s napadenou figurou (dámou), pak ustoupit tak, aby na novém místě plnila užitečné funkce (něco napadala, kryla slabý bod, byla aktivní).

- Honba za pěšci, nebo materiálem vůbec je dobrá jen když neumožníme následující nebezpečné zvýšení aktivity soupeřových figur!!

Zlaté pravidlo je úsilí o aktivitu a souhru vlastních figur - a stojí-li jedna figura špatně, bývá celá pozice špatná. "lepšovat vlastní figury a mrzačit soupeřovy."(GM R. Cvek). "Všechny moje figury se musí potit" (GM Jansa)

Proč lidé hrají: Psychologie Šachu

Je třída mužů ve stínu, nešťastní, neskutečně vyhlížející muži, kteří se shromažďují v kavárnách a hrají s touhou, která neumírá a ohněm, který nehasne. Jedni se shromažďují v klubech a hrají turnaje ... ale jsou i jiní, mající nectnosti, kteří žijí na venkově, v odlehlých místech, farách, učitelé, výběrčí daním kteří musí najít nějaký umělý průchod pro svou duševní energii.

-HG Wells, Concerning Chess (Pokud jde o šachy)

Hráči a jejich sekundanti se sešli v Reykjavíku na zápas mistrovství světa nejsou ani stíny, ani neskutečně vypadající muži, ale jsou jen občas nešťastní. Totéž platí o milionech lidí po celém světě, jejichž představivost byla zapálena v bitvě gigantů, Bobby Fischera a Borise Spasského.

Shromažďují se v šachových klubech, pokud jsou ostřílení nadšenci, nebo před televizí v rohu baru, nebo v okolo tranzistorového rádia, pokud jsou v zapadákovech. Křičí instrukce, povzbuzují nebo nadávají soutěžícím se vší prchavou energií diváků ve Světových sériích. Psychologie nováčků fanoušků je v poslední době více v zástupech mužů a žen, kteří mají některé z koníčků a většina z jejich nadšení bude nestálá. Mnohem složitější jsou psychologické základy tiché vášně, které vedly nesčetné miliony hrát hru po staletí a neklidná vášeň, která změní šampionát soupeřů na egomaniaky a monomaniaky.

Šachy vznikly jako válečná hra. Je to dospělý, intelektualizovaný ekvivalent manévrů prováděných chlapci s cínovými vojáčky po celou historii, kdy přitahovala různé národy. Byly hrány kontemplativními hinduisty, svatými bojovníky islámu, galantními rytíři, kteří měli dovoleno navštívit dámy v jejich boudoirech hrát šachy, přes bouřlivé moře tuláků, kteří přinášejí hru na Grónsko (možná i do Severní Ameriky) od 12. století.

Dr. Karl Menninger, agresivní freudovský analytik, kdysi prohlásil: "Zdá se, že je to nezbytné pro některé z nás mít hobby, v němž je agresivitě a destruktivitě dána příležitost k vyjádření, a protože jsem se už dávno vzdal lovu (protože je také destruktivní), zjistil jsem, že se sám stále víc a víc vracím k nejstarší ze všech her. "

Ernest Jones, oficiální životopisec Sigmunda Freuda, zdá se souhlasí s těmi pocity, když napsal v roce 1930: "... Šachy jsou náhradou za umění války." Ale ve stejném eseji, Problém Paul Morphy, kde diskutoval o paranoidě, která trápila amerického šachového génia v roce 1850, i on se blížil k Freudově mnoha debatám k výkladu Oidipa na šachovnici. Morphy, v poněkud pochybné Jonesově teorii musel sublimovat Oedipovo silné nutkání "zabít otce." Jeho vlastní pokrevní otec byl již mrtev, ale Morphy měl náhradního otce, Howarda Stauntona, nekorunovaného šachového mistra světa, kterého musel zabít v šachu. (Bohužel pro psychiku Morphy, Staunton se svou většinou nesportovní povahou odmítl hrát a nechat se "zabít".)

http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,910405,00.html

Magnus Carlsen, princ šachu vystřídal krále

Uveřejněno v 365Chess.com dne 22. února 2010 v šachových novinkách.

Nedávno dokončil střední školu bez velkého úspěchu, ale 19-letý Magnus Carlsen je nyní již na špici světa šachu a jde stopách svého učitele, legendárního šachového šampiona Garry Kasparova.

Na Nový rok, se vlasatý, rozmrzele vypadající norský teenager stal nejmladším hráčem vůbec na vrcholu žebříčku nejlepších hráčů Mezinárodní šachové federace (FIDE).
Nyní míří na titul mistra světa.

"Byl to jeden z mých cílů po mnoho let, abych se stal hráčem číslo jedna, a to je asi nejdále, kam se můžete dostat v šachu, aniž bych vyhrál mistrovství světa. Zřejmě je to velká věc, " řekl Carlsen.
"Nevýhodou samozřejmě je, že musíte odpovídat na hodně otázek jako jsou tyto," dodal věcně.
Do šachu ho brzy zasvětil jeho otec, a jako chlapec Magnus však dával přednost jiným zábavám, které prozkoumal na vlastní pěst.
Ve věku dva roky mohl recitovat všechny automobilové značky, a jako pětiletý postavil monumentální výtvory z lega, pak se zabýval zapamatováním zemí světa, jejich vlajek, hlavních měst a oblastí ...
Ale byl brzy přiveden zpět k šachu s touhou porazit starší sestru.
Hrál ve svém prvním turnaji ve věku osmi let vtrhl na šachovou scénu, když v roce 2004 ve 13 letech porazil bývalého mistra světa Anatolije Karpova, Kasparova donutil k remíze a stal se šachovým velmistrem.
Narodil se "Mozart šachu" jak napsal list Washington Post.
Mladík se rychle stal pravidelným účastníkem šachových okruhů, kde by mohl být viděn s rozepnutou košili občas zívat a protahovat se v průběhu hry.
Přes jeho lenivý vzhled se vyšplhal na šachový vrchol oslňující rychlostí.
Natolik, že jen měsíc po devatenáctých narozeninách nadchnul šachový vesmír jako nejmladší hráč vůbec na čele světového žebříčku.
Kasparovovi, který trénoval Carlsena od roku 2009, bylo 20 let a devět měsíců, když zdolal tento milník.
"Než to dokázal, Carlsen změnil výrazně naši starobylou hru," řekl v lednu Kasparov časopisu Time.
Ruský hráč pomohl mladému Norovi přidat dobrý výpočet a širší repertoár zahájení k mimořádné intuici, která řídí jeho rychlé a přesné tahy.
Carlsen se ale také se snaží být normální teenager, tráví svůj volný čas chatováním na internetu, hraním fotbalu, squash a tenisu.
Na druhé straně však škola rozhodně není jeho šálek čaje.
"Zaměřil jsme se po mnoho let na šachy a tak mi na tom moc v posledních letech nezáleželo," řekl, když se ho ptali výsledky jeho závěrečné zkoušky.
"Magnus byl obvykle vynikající v čemkoli, o co je zajímá a pokud ho to nezajímá, pak nejsou výsledky vždy vynikající," zasáhl otec Henrik a vysvětlil "asi nebylo dost předmětů (ve škole) v posledních několika letech které by ho vážně zajímaly."
Laskavá postava provází svého syna po jeho šachovou kariéru a rychle přiznává, že po devět let neporazil Magnuse ve hře.
"Když se mi podaří pochopit, co dělá, když hraje, tak jsem šťastný," dodal.
Pro Magnuse zbývá dobýt jediný titul, je to mistr světa, o který může usilovat a získat v roce 2011 nebo 2012, z důvodu nepředvídatelnosti v systému FIDE.
Šachový génius připouští, že myslí na titul, ale není jím posedlý.
"Mnoho hráčů se ztratilo čekáním na zápasy mistrovství světa ... A pro mě je mnohem jednodušší si myslet, že mistrovství světa je v daleké budoucnosti a nebudu se na to příliš soustřeďovat," řekl.
"Co se týká současnosti, tak se více zaměřuji na hraní na turnajích a na vítězství a udržení se na špičce žebříčku," dodal.

Interview s Magnusem Carlsenem v Time

V 13 letech se stal třetím nejmladším velmistrem v historii. 

O několik let později, byl už poráží předních světových hráčů. A 1 ledna, 19-rok-starý Magnus Carlsen z Norska se oficiálně stal nejmladším člověkem v historii, který se stal v šachu číslo 1. Časopis TIME dohonil velmistr na turnaji v Londýně kde zkoušeli mysl šachového génia.

Když lidé zjistili, že jste nejsilnější šachový hráč na světě, jak se musíte vypořádat s tím, že jste 40000 krát inteligentnější než oni?

Jo, to může být trochu nepříjemné. Snažím se lidem říct, že jsem jako oni. Já nejsem nějaký úchyl. Já bych mohl být velmi dobrý v šachu, ale já jsem jen normální člověk.

Dobře, zřejmě nejste normální intelekt. Kolik tahů dopředu si můžete vypočítat na šachovnici?
Někdy 15 až 20 tahů dopředu. Ale trik je v hodnocení pozice na konci těchto výpočtů.

Váš trenér, bývalý mistr světa Garry Kasparov říká, že vaše síla není výpočet, ale spíše schopnost intuitivně najít správné tahy, i když jejich konečný cíl není jasný. Je to pravda?

Jsem dobrý na vycítění povahy pozice a kde bych měl postavit své figury. Musíte zvolit tah, který cítíte, že je správný, to je to, co je intuice. Je velmi těžké to vysvětlit.

Mluví s vámi Kasparov o svém životě mimo šachy, o disentu a jeho politickém hnutí v Rusku?
Je to můj šachový trenér. Pokud jde o jeho boj s Putinem, tak se nechci do toho plést.

Anglický velmistr Nigel Short říká, že šachové počítače, které nyní pravidelně poráží nejlepší lidské hráče, berou část tajemství hry. On je přirovnává k "řetězovým pilám kácejícím Amazonii." Co si o tom myslíš?
Chápu jeho názor. Jakýkoli amatér se může dívat na špičkové hry, a místo ocenění tajemství za tahy, se prostě podívají na hodnocení počítače. Nebojím se, že počítače najdou všechny nápady a neponechávají prostor pro fantazii.

Používáte počítače ve studii šachu?
Nepoužívám šachovnici, když studuji sám. Lidé přecházejí do mého domu a říkají: "Musíte mít hodně šachových souprav." Říkám: "No, někde bychom ji mohli mít, ale nejsem si jistý kde."

Vidíte šachovou hru jako bojovou hru nebo umění?
Boj. Snažím se porazit toho chlapa co sedí naproti mně a snažím se vybrat tahy, které jsou pro něj a jeho styl nejvíce nepříjemné. Samozřejmě některé opravdu krásné partie cítím, že jsou umění, ale to není můj cíl.

Máte nějaké vysvětlení, proč více žen nevstoupilo mezi super-elitu?
Judit Polgar [Maďarka] byla jednou v top 10, ale nevím proč jich tam není víc. Na rozdíl od některých jiných lidí, si nemyslím, že existují genetické důvody.

Neberete pseudo-psychologické vysvětlení, že jejich mateřské instinkty jim brání v ochotně obětovat figury? Vlastně hodně žen hraje velmi agresivní šachy. Takže si to nemyslím.

Šachy měly zázračné děti, především Paul Morphy a Bobby Fischer, které byly ztracené k šílenství.Máte strach, že se jak se snažíte zvládnout hru do nekonečných variant vás může přivést k šílenství?
Je moc těžké předpovídat budoucnost, ale teď nevidím, že jsem zešílel. Je snadné být posedlý šachy. To je to, co se stalo s Fischerem a Morphy. Nemám stejnou posedlost. Miluji hru, a mám rád soutěžení, ale nejsem posedlý bojem.

http://www.time.com/time/world/article/0,8599,1948809,00.html?xid=rss-world#ixzz0iLc61wUi

Perspektivy šachistů důchodců

Jeden z posledních žijících hráčů "zlaté sovětské generace", velmistr Jurij Averbach, vede stále aktivní život. 

Jen po voperování kardiostimulátoru dočasně zaměnil své každodenní plavání za návštěvy knihovny, kde pomáhá s realizací projektu "Šachy bez turnajů". "Ne všichni mají na šachu rádi boj a ne všichni milovníci šachu milují samotné hraní," konstatuje Jurij Averbach.

Idea projektu je založena zejména na řešení šachových studií a má podporu především u starší generace šachistů. "Na šachové olympiádě v Drážďanech vzbudil mou pozornost referát přednesený Španěly, že šachy pomáhají lidem se vyhnout Alzheimerově nemoci a působí i jako lék," objasňuje velmistr Averbach původ svého nápadu. "Člověk, který odejde do penze, přestává být plně aktivní a jeho mozek pracuje najednou mnohem méně. Šachy pomáhají lidem udržet jasný úsudek a paměť," říká Averbach. Domnívá se, že po sedmdesátém roku již šachistům turnajová hra nepomáhá a je potřeba ji nahradit jinou aktivitou, kterou mohou být právě "Šachy bez turnajů".

"Z šachového týdeníku ročník IV, číslo 10 (11. března 2010)"

První mistr světa v šachu pocházel z Prahy

Wilhelm Steinitz se narodil v Praze, Čechách (nyní Česká republika).

Naučil se hrát šachy ve věku 12 let, ale jeho zájem o šachy se vyvinul v době studií ve Vídni.
To bylo v té době, kdy velký šachista, Morphy a jeho hrdinské činy plnily titulky a kdy tam bylo velké oživení zájmu lidí o hru.Jako zchudlý student, Steinitz viděl šachy jako šanci, jak vydělat peníze hraním ve vídeňských kavárnách. Ve věku 26 let byl mistrem Vídně a profesionální šachista. Steinitz přijel do Londýna v roce 1862, aby zastupoval Rakousko v turnaji.

Adolf Anderssen, v té době nejsilnější šachový hráč, vyhrál tento turnaj a Steinitz skončil šestý. Steinitz se rozhodl usadit se v Anglii, kde byli všichni nejlepší hráči Evropy té doby. V roce 1866 Steinitz porazil Anderssena v zápase s konečným skóre 8 výher, 0 remíz a 6 proher.

Steinitz později tvrdil, že to byl začátek jeho vlády v mistrovství světa, přestože v době, kdy došlo k utkání nebyl žádný náznak jakéhokoliv titulu v sázce. Steinitz pokračoval v porážce Anderssena na turnaji v roce 1868 v Cáchách, ale Anderssen Steinitze porazil na významnějším turnaji v Baden-Badenu v roce 1870. Po smrti Anderssena v roce 1879, jeden z jeho žáků, Johannes Zukertort byl Steinitzův největší soupeř. Zukertort porazil Anderssena v zápase v roce 1871, ale když byl uspořádán zápas mezi ním a Steinitzem v roce 1872 byl Zukertort totálně poražen.

Během příštích deseti let Steinitz mnoho nehrál. Nicméně tvrdě pracoval na své teorii šachu. Během této doby v historii šachu, byly hry pozoruhodné pro své brilantní oběti a vítězné útoky. Steinitz šel proti tehdejší praxi tím, že zastával názor, že hra se nemůže prohrát, aniž by prohrávající neudělal chybu. Poukázal na to, že kdyby nebylo chyby v obraně těchto velkých útoků tak by to nefungovalo. Zdůraznil, že hra obsahuje logickou strukturu, v níž se malé výhody mohou akumulovat a tvořit velké výhody, a že útoky by měly být založeny na poziční výhodě. Pokoušel se dokázat tyto teorie v jeho partiích.

Steinitz se setkal Zukertort opět na mezinárodním turnaji v Londýně v roce 1883.
Čtrnáct z nejlepších hráčů na světě měli hrát dva zápasy proti sobě v zápase na 26 kol.
To byl také první oficiální turnaj, kdy se používaly mechanické hodiny na čas hry.
Zukertort hrál nádherně a vyhrál 22 ze svých prvních 23 her a zajistil si první místo kdy měly být ještě dva týdny na turnaji. Byl na konci vyčerpaný a prohrál poslední tři hry. Nicméně ještě dokončil o tři body před Stenitzem, který skončil druhý.

Krátce po tomto turnaji Steinitz opustil Anglii, aby žil v USA uprostřed hašteření mezi Zukertortem a Steinitzem a přípravami na první oficiální zápas o mistrovství světa.

První oficiální zápas o mistrovství světa začal v pondělí 11.ledna 1886 ve Spojených státech.
První část turnaje se měla konat v New Yorku, dokud jeden hráč nevyhraje čtyři partie. Potom se měli přesunout do St Louis, dokud jeden z nich nevyhraje tři partie.
Závěrečná část měla být hrána v New Orleans. Vítězem by byl ten, který vyhraje deset výher.
Poprvé byla použita velká demonstrační šachovnice k přehrávání tahů davu diváků, který se shromáždili ke sledování hry a po každém tahu to okamžitě telegrafováno zpět do Evropy, kde většina lidí podporovala Zukertorta. Na konci první etapy Zukertort vedl o čtyři body k jednomu. V St Louis Steinitz vyrovnal a skóre měl již čtyři výhry každý s jednou remízou. V New Orleans zápas zůstal uzavřen až do 15. hry kdy Steinitz vedl se šesti výhrami na pět a čtyři remízy. Zukertort pak skóroval pouze jednu remízu v příštích pěti zápasech a vykazoval známky totálního vyčerpání.

Steinitz skóroval deset výher k pěti Zukertorta a byl mistrem světa. Zukertort se vrátil do Anglie zesláblý a zemřel o dva roky později ve věku 46 let.

Steinitz byl první šachista, který získal peníze z turnajů a vítězství, ale neměl dostatek k pohodlnému důchodu. Byl nucen pokračovat v hraní šachů dlouho poté, co dosáhl svého primátu. Nakonec se duševně zhroutil a strávil poslední část svého života v psychiatrických léčebnách. Zemřel chudý dne 12. srpna 1900.

Co jsou šachy?

Pár citátů od šachových klasiků, vyzobaných z hezké stránky o šachu Chess corner (šachový koutek).

Šachy jsou pohádka tisíce a jedné chyby - Saviell Tartakower Hrubé chyby jsou všude na šachovnici a čekají na to až budou udělány." - Tartakower Šachy jsou nádherná milenka . - Larsen Šachy jsou život - Bobby Fischer Šachy jsou jako život- Boris Spassky Šachy jsou všechno - umění, věda, a sport. - Karpov Šachy jsou z 99 procent taktika. - Teichmann Šachy jsou ve skutečnosti 99 procent počítání variant - Soltis Šachy jsou duševní mučení. - Kasparov Šachy jsou nemilosrdné: musíte být připraveni zabíjet lidi. - Nigel Short Šachy jsou moře ve kterém moucha může pít a slon se může koupat - Indické přísloví Šachy jsou záhadné jako žena - Purdy

Úvahy

• Šachy, jako láska a jako hudba, má moc činit lidi šťastnými. - Tarrasch

• Nemůžeš hrát šachy pokud máš laskavé srdce. - Francouzské přísloví

• Morphy byl pravděpodobně největší genius vůbec. - Fischer

• Každý šachový mistr byl jednou začátečník. - Chernev

• Život je pro šachy příliš krátký. - Byron

• Dobrý hráč má vždy štěstí. - Capablanca

• Šachová hra se rozděluje do tří etap: první, kdy doufáte, že budete mít výhodu, druhá kdy si myslíte, že máte výhodu, a třetí… kdy víte, že prohrajete! - Tartakower

• Když šachová hra skončí, pěšec a král jdou zpátky do stejné krabice - Irské pořekadlo připisované od Etienne Goldstein

• Mezi šachovými mistry se kombinační a poziční hra doplňují. Kombinacemi se snaží vyvrátit falešné hodnoty a poziční hrou demonstrují pravé hodnoty. - Emanuel Lasker, Manual of Chess.

Všeobecné tipy

• Když vidíte dobrý tah, tak počkejte a - najděte nějaký lepší. - Emanuel Lasker

• Hrajte zahájení jako kniha, střední hru jako kouzelník, a koncovku jako stroj. - Spielmann

• Vše na čem záleží na šachovnici jsou dobré tahy. - Bobby Fischer

• Nevěřím na psychologii, věřím jen na dobré tahy. - Bobby Fischer

• Pěšci jsou duší hry. - Philidor

Taktika

• Hrubé chyby jsou všude na šachovnici a čekají na to, až budou udělány. - Tartakover

• Žádná cena není dost velká za skalp nepřátelského krále. - Koblentz

• Vítěz hry je hráč, který udělá předposlední chybu.. - Tartakover

• Překvapený hráč je napůl poražený. - Přísloví

• Šachy jsou 99 procent taktiky. - Teichmann

• Jsou dva druhy obětí: korektní a ty moje. - Tal

• Obranná síla svázané figury je pouze zdánlivá. - Nimcovič

• Vazba je mocnější než meč. - Reinfeld

• Kombinační hráč myslí dopředu; začne z dané pozice, zkouší vynucené tahy v mysli. - Emanuel Lasker

• Odkrytý šach je hloubkové bombardovací letadlo na šachovnici. - Fine

• Jestliže se student donutí prověřit všechny tahy, které rozbíjejí, jakkoli mohou vypadat absurdně na první pohled, je na cestě stát se mistrem taktiky. - Purdy

• Taktik ví co dělat, když je co dělat; zatímco stratég ví co dělat když není co dělat. - Gerald Abrahams

• Prověř tahy, které ničí! Dobré oko pro údery je daleko důležitější než znalost strategických principů. - Purdy

• Schéma hry je hráno na pozičních linkách; rozhodování o nich je zpravidla prováděno kombinacemi. - Reti

• V dokonalé šachové kombinaci, jako v prvotřídní krátké povídce, celá zápletka a protihra by měla vést až do překvapujícího finále, zájem se nesmí zmenšit až do toho pravého okamžiku. - Yates a Winter

• Důkladné porozumění typickým matovým pokračováním činí většinu komplikovaných obětních kombinací nejen snadné, ale téměř samozřejmé. - Tarrasch

• Je vždy lepší obětovat soupeřovy figury. - Tartakover

Střední hra

• Střední hra jsou vlastní šachy; šachy se všemi svými možnostmi, útoky, obranami, oběťmi, atd. - Znosko-Borovsky

• Před koncovkou stvořili bohové střední hru. - Tarrasch

Koncovka

• Každý pěšec je potenciální dáma. - Mason

• Volný pěšec je zločinec, který by měl být držel pod zámkem. Mírné prostředky jako je policejní dozor nestačí. - Nimcovič

• Volný pěšec nabývá na síle tím jak se snižuje počet figur na šachovnici. - Capablanca

• K jakékoli změně materiálu v pozici musí dojít matem, vzetím, nebo proměnou pěšce. - Purdy

Plánování

• Dokonce špatný plán je lepší než vůbec žádný plán. - Mikhail Chigorin

• Není to tah, dokonce nejlepší tah, který musíte hledat, ale realizovatelný plán. - Znosko-Borovsky

Analýza

• Metodické myšlení je v šachu užitečnější než inspirace a nápady. - Purdy

• Šachy jsou umění analýzy. - Botvinnik

• Šachové mistrovství v podstatě spočívá v přesné analýze šachových pozic. - Botvinnik

• Polovina variant, které se počítají v turnajové hře se ukazuje být zcela nadbytečná. Bohužel nikdo neví dopředu, která polovina to je. - Jan Timman