Další nesmrtelná partie, nebo se duch Aljechina převtělil?

Můj oblíbený autor šachových knih Jeremy Silman píše zde na úvod článku "Tato partie ukazuje správný postup v případě že soupeřův král zůstane v centru a vy máte rošádu. Tato situace volá po trestu a ten nesnese odklad. Jednat se musí rychle a rázně. Někdy to vyžaduje dobře propočítané oběti a umně upletené matové sítě s taktickými motivy přetížených figur soupeře."
Pozoruhodné na příběhu kolem následující partie je to, že hráč černými měl elo 1500. Jeho trenérem byl Silman a doporučil mu knihu Vukoviče "The Art of Attack" (umění útoku). On si evidentně vzal všechna doporučení k srdci! Pár měsíců po prostudování této knihy, Mills hrál otevřený turnaj a podařilo se mu získat cenu za brilantní partii, za kterou také dostal zvláštní finanční cenu.
Millsovi se jinak zvláště v turnaji nedařilo a hrál s dalším stejně silným hráčem. Nikdo nevěnoval jeho partii pozornost a když přišel domů, žadonil, aby se Silman podíval na jeho partii, že se mu povedla. Partie je s komentáři J. Silmana a skutečně představuje šachový klenot a zdá se jakoby se duch A. Aljechina převtělil. Stojí za to se na tu krásu podívat. Je nádherná a poučná.

[White "R. Catig"]  [Black "M. Mills"]   1974