Statistiky šachových partií ukazují, že bílý má procentuálně lepší výsledky. S výhodou prvního tahu to ale není tak jednoduché jak by se mohlo zdát. Jsou pozice, kde právo táhnout je nevýhodou (zugzwang). Zajímavé vysvětlení výhody černého táhnout jako druhý vysvětluje M. Suba na dětské hře: " řekni číslo,..... 5 ..... "já říkám 6 a vyhrávám" ... Princip té výhody je v tom, že černý na tahu má více informací, může reagovat na záměry bílého. Ukazuje se, že výhoda bílého tahu navíc není tak velká.
First-move advantage in chess
Výhody bílého
Podle Rowsona je první výhoda prvního tahu má podobnost se servisem v tenisu, kde bilý může skorovat esem, například silnou novinkou v zahájení. Bílý má druhý servis, pokud něco udělá špatně, jeho pozice není obvykle prohraná. Bílý začíná hru s iniciativou, ačkoli je to poněkud psychologická než poziční výhoda, a zda vede k poziční výhodě záleží na relativní dovednosti hráčů. Někteří hráči umí využít iniciativu a hrát silný servis a volej šach kde černy je zatlačen hlubokou připravou a útočnou statečností. Jestli bílý chce remizovat, často není pro černého snadné tomu zabránit. Tato výhoda je zvláště akutní v případech možného trojího opakování tah, protože bílý může začít opakovat bez závazku remizovat a černy se musí rozhodnout k odchylce než pozná zda bílý blafuje.
Zajcevova varianta Španělské hry: 1.e4 e5 2.Nf3 Nc6 3.Bb5 a6 4.Ba4 Nf6 5.0-0 Be7 6.Re1 b5 7.Bb3 0-0 8.c3 d6 9.h3 Bb7 10.d4 Re8 (inciuje Zajcevovu variantu), Bílý může opakovat tahy ihned s 11.Ng5 Rf8 12.Nf3. Toto dostává černého do nepohodlné situace, protože musí buď trvat na 12...Re8, a dovolit bílému opakovat třikrát pozici 13.Ng5 Rf8 14.Nf3, nebo hrát jiný tah a zřejmě horší variantu..
Výhody černého
I černý má několik výhod. Za prvé bílého údajná výhoda je v psychologickém závazku hrát na výhru, a černý to může často využít jako výhodu. Za druhé, Bílého tah navíc může být břemeno, a někdy se bílý nachází v mírné formě zugzwangu. Za třetí, ačkoli bílý začíná hru s iniciativou, pokud černý zachová pružnou pozici s dobrými reaktivními možnostmi, tato iniciativa může být absorbována a často přejde na černého. Za čtvrté fakt že bílý táhne před černýmn často dává černému užitečnou informaci. Suba podobně tvrdí že bílého výhoda je ve skutečnosti méně než tah, jelikož bílý musí otevřít ruku dříve, a dovolí černému reagovat na plány bílého. Suba píše - co se týká matematické teorie her, šachy je hra s kompletní informací, a černého informace je vždy větší - o jeden tah!
Rowson také poznamenává že šance černého se významně zvyšují hraním dobrých zahájení, což má tendenci s pružostí a skrytým potenciálem spíše než to že dáváí bílému pevné cíle nebo že se pokouší převzít předčasně iniciativu. Zdůrazňuje že bílý má iniciatzivu, nikoli výhodu. Uspěch černého závisí na vidění za iniciativu a myšlení o pozicích jako o potenciálu. Tyto ideje jsou ukázány u Ježka, dynamického moderního systému proti anglickému zahájení, které může vzniknou z různého pořadí tahů. Typická pozice vzniká po
1.c4 c5 2.Nf3 Nf6 3.g3 b6 4.Bg2 Bb7 5.0-0 e6 6.Nc3 Be7 7.d4 cxd4 8.Qxd4 d6 9.e4 a6.
Bílý má prostorovou výhodu, zatímco černý často manevruje figurami na posledních dvou řadách šachovnice, ale bílý musí stále hlídat možný osvobozující pěšcový úder ...b5 a d5.
Watson poznamenává, černého cíl je zůstat pružný s mnoha možnostmi pro své figury, zatímco bílý se může stát paralyzovaný v určitém okamžiku pomocí nutnosti bránit se proti
různým dynamickým pěšcovým průlomům. Často pozoruje také že bílý má tendenci být se toli svázán latentní aktivitou černého jak černý sá je svázán pomocí prostorové výhody bílého.
Navíc pokusy bílého překonat černého pozici často odrazí katastrofálně. Příklad je z následující velmistrovské partie:
Lev Polugaevsky–Ľubomír Ftáčnik, Lucerne Olympiad 1982:
Zahájení s obrácenými barvami
V obrácených zahájeních, bílý hraje zahájení typicky hrané černými, ale s obrácenými barvami a tedy s tempem navíc. Evans píše o takových zajeních "Jestli je obrana považována za dobrou pro černého, musí být dokonce lepší pro bílého s tahem navíc." Bývalý mistr světa Mikhail Botvinnik údajně vyjádřil stejný názor
Watson zpochybňuje tuto ideu, citující Subovu tezi že černý s tahem méně, má kopletnější informaci než bílý. Píše: každý má takové problémy s hraním bílými proti sicilské obraně. ale ... vedoucí mistři nemají problém s odpovědí na 1.c4 ... e5. Aby vysvětlil tento paradox Watson diskutuje několik různých obrácených sicilských variant, a ukazuje jak černý může využít nevýhody různých tahů navíc pro bílého.
Uzavírá, "pointa je ta, že černého postavení v sicilské je dobré jako reaktivní systém, ale nemá cenu v prosazování iniciativy jako bílý. Toto je pravda protože černý může reagovat na specifický plán bílého který zvolí - jeho informace je o tah větší. Navíc je schopen využít v mrtvé rovné pozici kde by se bílý v naději na výhodu prvního tahu normálně vyhnul. " Watson také poznamenává, "Podobně holandská obrana vypadá zvláště sterilní když bílý dosáhne obrácené pozice s tempem navíc (ukazuje se, že nemůže nic užitečného udělat) a skutečně mnoho standardních zahájení za černé nejsou velmi inspirující když je někdo použije jako bílý s tempem navíc." GM Alex Yermolinsky podobně poznamenává, že GM Vladimir Malaniuk, úspěšný exponent Leningradské Holandské (1.d4 f5 2.g3 g6) na nejvyšší úrovni jednou na mě udělal hluboký dojem když odmítl návrh že by mohl zkusit 1.f4| jako bílý. Smál se a řekl Tah navíc by mi uškodil.
Yermolinsky také souhlasí s Aljechinovou kritikou 1.g3 e5 2.Nf3 obrácené Aljechinovy obrany v Réti - Aljechin, Baden-Baden 1925, když napasal že "Aljechin pochopil rozdíl ve filosofii zahájení bílého a černého, a uvědomil si že to nemmůže být stejné. Očekává se že bílý se pokusí o více než získat pohodlnou hru v obráceném zahájení a jak ukazuje statistika - překvapivě pro mnoho lid, ale ne pro mě - bílý neskoruje dokonce tak dobře jako černý ve stejných pozicích s tempem navíc. " Howard Staunton, všeobecně považován za nejsilnějšího hráče na světě od 1843 do 1851, učinil podobnou poznámku před 160 lety, když napsal že Owensova obrana (1.e4 b6) je hratelná za černého ale 1.b3 je horší než další obvyklé první tahy, tím že je v podstatě obranná. ".
Watson dochází k názoru že "většina tahů mají nevýhody ale také výhody, a tak tah navíc není vždy jednoznačné požehnání; "s informací navíc o tom co bílý dělá černý může lépe reagovat na novou situaci"; a protože remíza je pravděpodobně lépe přijatelná pro černého než bílého, bílý je nakloněný vyhýbat se liniím, které dovolí remízové zjednodušení, zatímco černý se nemusí těmto variantám vyhýbat.
Symetrická zahájení
Rowson píše že "obecně bychom si mysleli že jakákoli výhoda bílého by se nejjasněji projevila v symetrických pozicích. Podle toho Watson, Suba, Evans a výborný hráč a teoretik Nimzowitsch tvrdili, že je v zájmu černého se vyhnout symetrii. Nicméně i symetrická zahájení ilustrují jemnou povahu výhody bílého v několika ohledech.
Často je obtížné pro bílého dokázat výhodu v symetrických variantách. Jak napsal Bent Larsen v poznámkách ke své partii 1.c4 c5 2.b3 b6. "V symetrických zahájeních má bílý teoretickou výhodu, ale v mnoha z nich je to pouze teoretické". GM Andrew Soltis napsal v 2008 že nenávidí hrát proti symetrické Ruské obraně (Petroff Defense) 1.e4 e5 2.Nf3 Nf6 a podle toho mění 2.Nc3 do Vídeňské hry. Ale také nemůže najít výhodu po symetrickém 2...Nc6 3.g3 g6 4.Bg2 Bg7 nebo po 3.Nf3 Nf6 4.Bb5 Bb4 5.0-0 0-0 6.d3 d6 7.Bg5 Bg4 8.Nd5 Nd4 9.Nxb4 Nxb5,nebo 7.Ne2 Ne7 8.c3 Ba5 9.Ng3 c6 10.Ba4 Ng6 11.d4 d5, kdy 12.exd5?! e4! může být dokonce výhodné černému.
Navíc symetrické pozice mohou být nevýhodné pro bílého v tom, že se musí zavázat jako první. Watson poznamenává že je pro bílého obtížné hrát nezávazně v symetrické pozici, protože téměř každý tah má jisté nevýhody. Fischer jednou šel tak daleko, že tvrdil, že po 1.Nf3 Nf6 2.g3 g6 3.Bg2 Bg7 4.0-0 0-0 5.d3 d6 (Reinhard – Fischer, Western Open 1963) "Věřte nebo ne, černý stojí lépe! Nyní cokoli bílý udělá, černý se vyhne a získa asymetrickou pozici a má lepší pozici pro lepší pěšcovou strukturu! Avšak GM Paul Keres odpověděl v Chess Magazinu, "My tomu přesto nevěříme!"
A nakonec symetrické pozice mohou být obtížné pro bílého pro psychologické důvody. Watson píše že kdokoli se pokouší hrát výměnnou francouzskou, "i když si myslí že hraje na výhru, má psychologickou zátěž. Bílý postoupil výhodu prvního tahu a ví to , zatímco černý je vyzván najít způsob jak uchopit iniciativu." Slavný příklad je v partii Tatai - Korchnoi.
Rowson dává následující příklad jak černý přehrál bílého v symetrické variantě anglické.
Zahájení následující partie mezi světovými hráči jako další symetrická anglická mělo podobný průběh:
Pozice po 13..Bd7, bílý na tahu, ale černý má snadnější hru.
14.Qc1 Tady Soltis píše že černý by mohl udržet rovnou hru udržením symetrie: 14...Qc8 15.Bh6 Bh3. Místo toho hraje aby dokázal, že bílého dáma je špatně postavená. 14...Rc8! 15.Bh6 Nd4! Hrozící 16...Nxe2+. 16.Nxd4 Bxh6 17.Qxh6 Rxc3 18.Qd2 Qc7 19.Rfc1 Rc8 Ačkoli pěšcová struktura je ještě symetrická, černý ovládá sloupec c a to mu dává výhodu. Černý nakonec získal koncovku, ale bílý udržel remízu v 83 tazích. Tal sám prohrál ve slavné partii jako bílý v symetrické pozici Tal - Beliavsky, USSR Championship 1974 důležitou partii, která umožnila Beliavskému dělit první místo s Talem.
First-move advantage in chess
Výhody bílého
Podle Rowsona je první výhoda prvního tahu má podobnost se servisem v tenisu, kde bilý může skorovat esem, například silnou novinkou v zahájení. Bílý má druhý servis, pokud něco udělá špatně, jeho pozice není obvykle prohraná. Bílý začíná hru s iniciativou, ačkoli je to poněkud psychologická než poziční výhoda, a zda vede k poziční výhodě záleží na relativní dovednosti hráčů. Někteří hráči umí využít iniciativu a hrát silný servis a volej šach kde černy je zatlačen hlubokou připravou a útočnou statečností. Jestli bílý chce remizovat, často není pro černého snadné tomu zabránit. Tato výhoda je zvláště akutní v případech možného trojího opakování tah, protože bílý může začít opakovat bez závazku remizovat a černy se musí rozhodnout k odchylce než pozná zda bílý blafuje.
Zajcevova varianta Španělské hry: 1.e4 e5 2.Nf3 Nc6 3.Bb5 a6 4.Ba4 Nf6 5.0-0 Be7 6.Re1 b5 7.Bb3 0-0 8.c3 d6 9.h3 Bb7 10.d4 Re8 (inciuje Zajcevovu variantu), Bílý může opakovat tahy ihned s 11.Ng5 Rf8 12.Nf3. Toto dostává černého do nepohodlné situace, protože musí buď trvat na 12...Re8, a dovolit bílému opakovat třikrát pozici 13.Ng5 Rf8 14.Nf3, nebo hrát jiný tah a zřejmě horší variantu..
Výhody černého
I černý má několik výhod. Za prvé bílého údajná výhoda je v psychologickém závazku hrát na výhru, a černý to může často využít jako výhodu. Za druhé, Bílého tah navíc může být břemeno, a někdy se bílý nachází v mírné formě zugzwangu. Za třetí, ačkoli bílý začíná hru s iniciativou, pokud černý zachová pružnou pozici s dobrými reaktivními možnostmi, tato iniciativa může být absorbována a často přejde na černého. Za čtvrté fakt že bílý táhne před černýmn často dává černému užitečnou informaci. Suba podobně tvrdí že bílého výhoda je ve skutečnosti méně než tah, jelikož bílý musí otevřít ruku dříve, a dovolí černému reagovat na plány bílého. Suba píše - co se týká matematické teorie her, šachy je hra s kompletní informací, a černého informace je vždy větší - o jeden tah!
Rowson také poznamenává že šance černého se významně zvyšují hraním dobrých zahájení, což má tendenci s pružostí a skrytým potenciálem spíše než to že dáváí bílému pevné cíle nebo že se pokouší převzít předčasně iniciativu. Zdůrazňuje že bílý má iniciatzivu, nikoli výhodu. Uspěch černého závisí na vidění za iniciativu a myšlení o pozicích jako o potenciálu. Tyto ideje jsou ukázány u Ježka, dynamického moderního systému proti anglickému zahájení, které může vzniknou z různého pořadí tahů. Typická pozice vzniká po
1.c4 c5 2.Nf3 Nf6 3.g3 b6 4.Bg2 Bb7 5.0-0 e6 6.Nc3 Be7 7.d4 cxd4 8.Qxd4 d6 9.e4 a6.
Bílý má prostorovou výhodu, zatímco černý často manevruje figurami na posledních dvou řadách šachovnice, ale bílý musí stále hlídat možný osvobozující pěšcový úder ...b5 a d5.
Watson poznamenává, černého cíl je zůstat pružný s mnoha možnostmi pro své figury, zatímco bílý se může stát paralyzovaný v určitém okamžiku pomocí nutnosti bránit se proti
různým dynamickým pěšcovým průlomům. Často pozoruje také že bílý má tendenci být se toli svázán latentní aktivitou černého jak černý sá je svázán pomocí prostorové výhody bílého.
Navíc pokusy bílého překonat černého pozici často odrazí katastrofálně. Příklad je z následující velmistrovské partie:
Lev Polugaevsky–Ľubomír Ftáčnik, Lucerne Olympiad 1982:
Zahájení s obrácenými barvami
V obrácených zahájeních, bílý hraje zahájení typicky hrané černými, ale s obrácenými barvami a tedy s tempem navíc. Evans píše o takových zajeních "Jestli je obrana považována za dobrou pro černého, musí být dokonce lepší pro bílého s tahem navíc." Bývalý mistr světa Mikhail Botvinnik údajně vyjádřil stejný názor
Watson zpochybňuje tuto ideu, citující Subovu tezi že černý s tahem méně, má kopletnější informaci než bílý. Píše: každý má takové problémy s hraním bílými proti sicilské obraně. ale ... vedoucí mistři nemají problém s odpovědí na 1.c4 ... e5. Aby vysvětlil tento paradox Watson diskutuje několik různých obrácených sicilských variant, a ukazuje jak černý může využít nevýhody různých tahů navíc pro bílého.
Uzavírá, "pointa je ta, že černého postavení v sicilské je dobré jako reaktivní systém, ale nemá cenu v prosazování iniciativy jako bílý. Toto je pravda protože černý může reagovat na specifický plán bílého který zvolí - jeho informace je o tah větší. Navíc je schopen využít v mrtvé rovné pozici kde by se bílý v naději na výhodu prvního tahu normálně vyhnul. " Watson také poznamenává, "Podobně holandská obrana vypadá zvláště sterilní když bílý dosáhne obrácené pozice s tempem navíc (ukazuje se, že nemůže nic užitečného udělat) a skutečně mnoho standardních zahájení za černé nejsou velmi inspirující když je někdo použije jako bílý s tempem navíc." GM Alex Yermolinsky podobně poznamenává, že GM Vladimir Malaniuk, úspěšný exponent Leningradské Holandské (1.d4 f5 2.g3 g6) na nejvyšší úrovni jednou na mě udělal hluboký dojem když odmítl návrh že by mohl zkusit 1.f4| jako bílý. Smál se a řekl Tah navíc by mi uškodil.
Yermolinsky také souhlasí s Aljechinovou kritikou 1.g3 e5 2.Nf3 obrácené Aljechinovy obrany v Réti - Aljechin, Baden-Baden 1925, když napasal že "Aljechin pochopil rozdíl ve filosofii zahájení bílého a černého, a uvědomil si že to nemmůže být stejné. Očekává se že bílý se pokusí o více než získat pohodlnou hru v obráceném zahájení a jak ukazuje statistika - překvapivě pro mnoho lid, ale ne pro mě - bílý neskoruje dokonce tak dobře jako černý ve stejných pozicích s tempem navíc. " Howard Staunton, všeobecně považován za nejsilnějšího hráče na světě od 1843 do 1851, učinil podobnou poznámku před 160 lety, když napsal že Owensova obrana (1.e4 b6) je hratelná za černého ale 1.b3 je horší než další obvyklé první tahy, tím že je v podstatě obranná. ".
Watson dochází k názoru že "většina tahů mají nevýhody ale také výhody, a tak tah navíc není vždy jednoznačné požehnání; "s informací navíc o tom co bílý dělá černý může lépe reagovat na novou situaci"; a protože remíza je pravděpodobně lépe přijatelná pro černého než bílého, bílý je nakloněný vyhýbat se liniím, které dovolí remízové zjednodušení, zatímco černý se nemusí těmto variantám vyhýbat.
Symetrická zahájení
Rowson píše že "obecně bychom si mysleli že jakákoli výhoda bílého by se nejjasněji projevila v symetrických pozicích. Podle toho Watson, Suba, Evans a výborný hráč a teoretik Nimzowitsch tvrdili, že je v zájmu černého se vyhnout symetrii. Nicméně i symetrická zahájení ilustrují jemnou povahu výhody bílého v několika ohledech.
Často je obtížné pro bílého dokázat výhodu v symetrických variantách. Jak napsal Bent Larsen v poznámkách ke své partii 1.c4 c5 2.b3 b6. "V symetrických zahájeních má bílý teoretickou výhodu, ale v mnoha z nich je to pouze teoretické". GM Andrew Soltis napsal v 2008 že nenávidí hrát proti symetrické Ruské obraně (Petroff Defense) 1.e4 e5 2.Nf3 Nf6 a podle toho mění 2.Nc3 do Vídeňské hry. Ale také nemůže najít výhodu po symetrickém 2...Nc6 3.g3 g6 4.Bg2 Bg7 nebo po 3.Nf3 Nf6 4.Bb5 Bb4 5.0-0 0-0 6.d3 d6 7.Bg5 Bg4 8.Nd5 Nd4 9.Nxb4 Nxb5,nebo 7.Ne2 Ne7 8.c3 Ba5 9.Ng3 c6 10.Ba4 Ng6 11.d4 d5, kdy 12.exd5?! e4! může být dokonce výhodné černému.
Navíc symetrické pozice mohou být nevýhodné pro bílého v tom, že se musí zavázat jako první. Watson poznamenává že je pro bílého obtížné hrát nezávazně v symetrické pozici, protože téměř každý tah má jisté nevýhody. Fischer jednou šel tak daleko, že tvrdil, že po 1.Nf3 Nf6 2.g3 g6 3.Bg2 Bg7 4.0-0 0-0 5.d3 d6 (Reinhard – Fischer, Western Open 1963) "Věřte nebo ne, černý stojí lépe! Nyní cokoli bílý udělá, černý se vyhne a získa asymetrickou pozici a má lepší pozici pro lepší pěšcovou strukturu! Avšak GM Paul Keres odpověděl v Chess Magazinu, "My tomu přesto nevěříme!"
A nakonec symetrické pozice mohou být obtížné pro bílého pro psychologické důvody. Watson píše že kdokoli se pokouší hrát výměnnou francouzskou, "i když si myslí že hraje na výhru, má psychologickou zátěž. Bílý postoupil výhodu prvního tahu a ví to , zatímco černý je vyzván najít způsob jak uchopit iniciativu." Slavný příklad je v partii Tatai - Korchnoi.
Rowson dává následující příklad jak černý přehrál bílého v symetrické variantě anglické.
Zahájení následující partie mezi světovými hráči jako další symetrická anglická mělo podobný průběh:
Pozice po 13..Bd7, bílý na tahu, ale černý má snadnější hru.
Watson, John (2006). Mastering the Chess Openings, Volume 1. Gambit Publications
Rowson, Jonathan (2005). Chess for Zebras: Thinking Differently About Black and White. Gambit Publications.
Žádné komentáře:
Okomentovat