Jako koně. Tento příspěvek chce skromně upozornit na jednu z nejlepších šachových knih, která se mi dostala do rukou. Chess for zebras . Nejen nejlepší, ale bohužel, nebo spíš bohudík, také nejtěžší na čtení a hlavně přemýšlení o problémech okolo šachu. Doposud jsem vyhledával knihy o šachu, které byly dobře srozumitelné, obsahovaly hodně příkladů s dobře formulovanými poučkami a pravidly. Výšezmíněná kniha nejspíš nebude mít široký čtenářský okruh a určitě ji nikdo nepřeloží do češtiny. O tom jsem přesvědčen.
Při čtení se mi chvílemi zdá, že český jazyk nebude mít dostatek jazykových prostředků k jednoznačnému vyjádření myšlenek. Ale nejspíš to bude tím, že moje jazykové schopnosti nejsou na výši.
Jen namátkou názvy některých kapitol: Učení a odnaučování, Proč jsou šachy tak těžké?, Proč bych neměl být defensivní?, Proč je hrozba silnější než její provedení? Hledání krásy v ošklivých tazích.
V každé kapitole je něco z šachové moudrosti, ale vždy se kolem ní úvahy točí z jiných stran, než je zvykem. Chvílemi mi to připomíná řešení skvělých šachových studií, jejichž počáteční postavení na první pohled vypadá na logické řešení a nakonec se vtip pozice ukáže ve zcela paradoxních souvislostech.
V kapitole Líný detektiv je známá pravda o tom, jak většina hráčů nepromýšlí věci tak jak by bylo potřeba. Líný detektiv se nechce zabývat nudnými detaily a když zjistí, že podezřelý má krev na botech a pak "není co řešit". Historie šachu je plná takových případů, kdy se nejlepší mozky mýlily v řešení některých pozic.
Kniha je prosetá známými i neznámými citáty slavných myslitelů, vždy pro obrácení pozornosti na hlavní téma kapitoly. Pokud se chystáte na čtení této knihy, připravte se na dlouhou cestu podobnou prodírání hustým pralesem myšlenek a paradoxů. Pokud hledáte knihu, která rychle zvýší váš rating, nejsem si jist, že tato kniha je ta pravá. Každopádně ale zjistíte, proč je tak těžké "překročit svůj stín" a zlepšit se ve hře, ačkoli se můžete hodně snažit.
Při čtení se mi chvílemi zdá, že český jazyk nebude mít dostatek jazykových prostředků k jednoznačnému vyjádření myšlenek. Ale nejspíš to bude tím, že moje jazykové schopnosti nejsou na výši.
Jen namátkou názvy některých kapitol: Učení a odnaučování, Proč jsou šachy tak těžké?, Proč bych neměl být defensivní?, Proč je hrozba silnější než její provedení? Hledání krásy v ošklivých tazích.
V každé kapitole je něco z šachové moudrosti, ale vždy se kolem ní úvahy točí z jiných stran, než je zvykem. Chvílemi mi to připomíná řešení skvělých šachových studií, jejichž počáteční postavení na první pohled vypadá na logické řešení a nakonec se vtip pozice ukáže ve zcela paradoxních souvislostech.
V kapitole Líný detektiv je známá pravda o tom, jak většina hráčů nepromýšlí věci tak jak by bylo potřeba. Líný detektiv se nechce zabývat nudnými detaily a když zjistí, že podezřelý má krev na botech a pak "není co řešit". Historie šachu je plná takových případů, kdy se nejlepší mozky mýlily v řešení některých pozic.
Kniha je prosetá známými i neznámými citáty slavných myslitelů, vždy pro obrácení pozornosti na hlavní téma kapitoly. Pokud se chystáte na čtení této knihy, připravte se na dlouhou cestu podobnou prodírání hustým pralesem myšlenek a paradoxů. Pokud hledáte knihu, která rychle zvýší váš rating, nejsem si jist, že tato kniha je ta pravá. Každopádně ale zjistíte, proč je tak těžké "překročit svůj stín" a zlepšit se ve hře, ačkoli se můžete hodně snažit.
Žádné komentáře:
Okomentovat