V základní struktuře ježka v závislosti na tom, jak reaguje na to bílý, má černý různé způsoby jak reorganizovat figury. Jezdec na d7 často skočí na c5, kde útočí na pěšce e4, nebo na e5, kde útočí na pěšce c4. Jezdec na f6 může jít na e8 bránit pěšce d6, nebo na d7 nebo dokonce na h5, pokud tato pole jsou neobsazena. Černá dáma může být umístěna na b8 (odhalí věž na c8 a možná i podporuje ... b5) nebo na a8 (s pohledem upřeným na d5). Někdy Černý hraje ... Bf8, ... g6 a ... Sg7 (nebo jednodušeji ... Bf6, jestliže jezdec f6 táhnul) a vykonávat jistý tlak na d4, zatímco stejný střelec může být převeden přes d8 na c7 a mířit na bílé královské křídlo (ve spojení s dámou na b8). Jsou také situace, kdy černý může zorganizovat útok na krále tak, že hraje, ... Kh8, ... Rg8, a ... g5, a často následuje zdvojení věží na g-sloupci a postup g-pěšce na g4. Tento strategický plán objevil génius Fischer bílými figurami.
Černý je v následující pozici na tahu. Je to ukázka toho, jaký jed v sobě může mít na pohled stísněnější pozice černého. Zajímalo by mě, kolik % hráčů by v této pozici udělalo "samozřejmý" tah 0-0, malou rošádu, aby dokončilo vývin.
1...g5 2.Bg3 g4 3.Qd1 gxf3 4.Bxf3 Bxf3 5.Qxf3 h5 6.h3 Rc8 7.Rd1 Ke7 -+
Tradiční šachové strategie zavrhovala postavení černého, protože jeho figury mají malý prostor k manévrování. V letech 1970, "'ježek' byl generický termín pro nějaké postavení, které bylo stísněné, obranné a těžké k zaútočení", ale dnes se vztahuje specificky k této formaci. Ježek byl rozsáhle analyzován v roce 1970 , kdy hráči začali oceňovat bohatou škálu strategických nápadů, které z něho vznikly. Zatímco černá pozice je stísněná, je také relativně bez slabin. Neexistuje žádný zřejmý způsob, jak bílý může zaútočit na černou strukturu pěšců, ale jak je uvedeno výše, černý má několik metod k dispozici pro vytváření protihry. To znamená, že ježek udržel svou popularitu jako dobrý systém vývinu v moderní praxi.
Myšlenka ježka byla původně vyvinuta z anglického zahájení. Obrana Ježkem se zejména vztahuje k variantě symetrické anglické obrany (1.c4 c5), kde černý používá toto postavení: 1.c4 c5 2.Nf3 Nf6 3.g3 b6 4.Bg2 Bb7 5.Nc3 e6 6.0-0 Be7 7. d4 cxd4 8.Qxd4 d6
Ostatní zahájení, kde černý často používá nastavení patří dámská indická obrana a Taimanov a Kan Varianta sicilské obrany.
Je také možné, že nastavení ježek používá bílý, ale to se stává zřídka. Stalo se to v partii Fischer - Andersson, Siegen 1970, jedna z prvních partií s tímto způsobem vývinu. Švédský velmistr vzpomínal na tuto památnou partii, jak se zpočátku cítil v pozici bezpečný a potom pozvolna chápal myšlenky Bobbyho a předpovídal svůj osud. Fischerovo drtivé vítězství v této partii, ve které živě demonstroval metodu útoku Kh1/Rg1/g4 , tak zapůsobilo, že sám Andersson se později stal jedním z předních exponentů ježka.
Pokud podobné rozestavení figur použijí obě strany, je jednoduché pravidlo a "Ježka" hraje ta strana, která vymění svého c-pěšce za soupeřova pěšce d.
Někteří hráči mají již plné zuby teorie zahájení, nebo ji přímo chtějí ignorovat a volí podobně jako Fischer tuto výstavbu dvojitého fiankcheta s c4. Nedávno jsem se s podobnou filosofií hry setkal v partii nynější světové jedničky Magnuse Carlsena v partii s Nakamurou na turnaji London Chess Classic. Carlsen Nakamuru přehrál tak, aniž by bylo vidět, kde vlastně černý udělal nějakou rozhodující chybu. Proti tomuto stylu hry si může znalec teorie strčit svoji přípravu zahájení za klobouk. Vyhraje ten, kdo lépe rozumí pozicím a dokáže vymyslet reálný a účinnější plán hry než soupeř.
Obrana Hedgehog ve Wikipedii
Suba, Mihai. The Hedgehog (2000). Batsford. ISBN 978-0713486964
http://www.angelfire.com/nf/chess/Hedgehog.html
Žádné komentáře:
Okomentovat