Podvádění v šachu (další případ v Německu)

Nechci vzbudit dojem, že šachy jsou sportem, kde se více podvádí. Naopak si myslím, že mezi šachisty je vyšší procento čestných lidí než v jiných sportech. Každou chvíli slyšíme ve zprávách o dopingových aférách ve vrcholových sportech. Cyklistika, atletika jako příklad, krevní dopingy, hormonální podpora a jiné. V šachových pravidlech je zakázáno používat jakékoli elektronické zařízení při hře, analyzovat partii v hrací místnosti, bavit se o jejím průběhu. Je dokonce proti pravidlům zapisovat si tah předtím než bude vykonán na šachovnici. To je novinka z posledních let. Před 20 lety se naopak doporučovalo tah si předem zapsat a snížit tak na minimum hrubou chybu. Protože se to někde zneužívalo pro napovídání, zejména v žákovských soutěžích, byla změněna pravidla a tah se smí zapsat až po vykonání.
S rychlým rozvojem šachového software se zákonitě objevila snaha využít počítače k podpoře hry. Špičkoví hráči běžně trénují s počítačem. Používají je k analýze, k práci s databázemi partíí, k hledání novinek v zahájení a k cvičným partiím. Za poslední rok jsem slyšel o několika případech podvádění v šachu za pomocí počítače. Byl to neobjasněný případ Mamedyarova, který na protest proti domnělému podvádění soupeře odstoupil z turnaje. Jediné důkazy proti soupeři bylo časté odcházení na záchod v kritické pozici a skutečnost, že jeho tahy odpovídaly optimálním tahům, které navrhoval počítač. Partie byla velmi zamotaná a v takových pozicích tahá člověk proti počítači za kratší konec. Přesvědčivé důkazy se však nenašly.
Další známý případ je podvádění francouzského týmu na olympiádě. Tam se případ dokázal a viníci byli potrestáni. Čerstvý případ je v mistrovství Německa. kde hráč v dvousečné pozici začal podezřele často odcházet na záchod. Nakonec se u něj objevil mobil s šachovým programem a konkrétní pozicí.  Hráč byl vyloučen z turnaje.

Zvláštní případ je korespondenční šach, kde si někteří myslí, že používání počítačů je neetické. Mluví se dokonce o smrti korespondenční hry vinou vstupu šachových motorů do běžné výbavy korespondenčního hráče.  Někteří špičkoví hráči dokonce přestali hrát, protože hrát vlastní hlavou proti špičkovému motoru je v některých pozicích ztracená věc. Vzhledem k tomu, že zabránit používání počítačů v korespondenční hře není možné, musíme se s tím smířit a brát tento způsob hry jako zvláštní disciplínu. Myslím si, že právě korespondenční turnaje mohou napomoci k rozvoji teorie stejně jako dříve, kdy počítače neexistovaly, dochází k přehodnocení řady hlavních variant teorie zahájení. Šachové programy nejsou neomylné a na základě mých zkušeností není možné nechat hrát i ten nejlepší motor samostatně, jak si někdo myslí. Umění analýzy za pomocí motoru je ošidná disciplína. Já počítač považuji za svého přítele, který mi nahrazuje zkušeného šachistu, ke kterému, na rozdíl od počítače, přístup nemám. V době kdy počítače nebyly, tak před 30 lety, jsem občas svou problémovou pozici ukázal tehdejšímu příteli, který měl asi o 300 bodů vyšší ELO a ten byl ochoten se pozici věnovat zhruba 5 minut. Přesto mi přítel dal řadu podnětů, které jsem pak musel stejně ověřit zda nemají taktické díry. Nyní dávám své nápady zkontrolovat počítači. Většina soupeřů určitě programy také používá a tak zase rozhoduje o vítězství vlastnosti člověka. Úroveň partií se podstatně zvýšila. Bez pomoci počítače by se nedaly rozumně turnaje hrát. Koho by bavilo prohrávat, nebo nanejvýš remizovat. Šanci hrát proti počítači mají špičkoví hráči světa a dnes už ani ti ne.

Existuje nová forma šachové soutěže, takzvaný Advanced Chess (modernizovaný šach). Jde vlastně o hru dvoučlenných týmů člověk + počítač. Jelikož u šachu na dálku nelze kontrolovat, jestli hráči nepoužívají pomoci počítačů, jevil by se mi přirozený přechod na tento modernizovaný šach korespondenční. Zajímavé by byly i turnaje na jednom s omezeným časem. Rozhodovaly by zkušenosti, rychlost a obratnost při práci s databázemi a různými šachovými motory. A samozřejmě šachová strategická intuice.