Takhle se dají hrát také vážné šachy

 Zajímavá partie Magnuse Carlsena. Partie vypadá jako "kavárna", ale s kritickým pohledem Stockfishe to je zajímavý postup. Od prvních tahů se hra odchýlí od teorie a černý musí tvořit a hledat optimální tahy. Do 10 tahů černý stačil udělat 4 chyby a nepřesnosti a stojí objektivně na prohru. Už 3. ...d5 je chybička a takový tah by zahrál kde kdo, a v databázi je nejčastěji 3..h5 (162 partií) a 7 různých odpovědí a hraje se.

Zase ta časová tíseň

Snad se toho prokletí nezbavím. Ačkoli si říkám:  budu hrát v zahájení rychleji, ale pak se do toho nějak zamotám, nedopočítám nějakou kritickou variantu a v těžké pozici spadnu do časové tísně.     Ve 22. tahu jsem nedopočítal variantu, zahrál slabší tah s lepší pozicí. Můj omyl byl, že jsem si myslel, že pozice je vyhraná v koncovce. Poučení kromě toho, že mám hrát rychlej, je víc makat v lepší pozici a počítat a hodnotit všechny relevantní tahy - což jde trochu proti sobě.  Vždy to visí na odhadu vznikajících pozic a ten mě v kritické pozici zklamal, ačkoli jsem ukvapeně skočil na 1. variantu a více nezvažoval nabízející se Vxd6 s dalším útokem. Tah Kf7 jsem prostě podcenil. Žádná smůla.

 V časové tísni jsem se potom lekl přízraku a zahrál rychle 36. Kh2?? místo Kf1 s dalším Ke2 s maličko horší pozicí 0,5, a je pravda, že tah Sa4!! jsem prostě neviděl. Ovšem po Kf1 by už byl možný, ale neprohrál bych.

Vedli jsme 4:3 zrovna a v poslední partii Stoček měl v jezdcové koncovce vyrovnanou pozici. Stát se může ale všechno a já spěchal na poslední autobus.  A nakonec jsme utkání vyhráli 4.5-3.5 a tím se mi  notně spravila nálada. V soutěži KP2 - západ jsme na 1. místě o 3 body. a před námi je 5 zápasů.

Doma jsem se ještě podíval na výsledky extraligy, kde bohužel pardubické družstvo Sigil Fund prohrálo těsně 3.5-4.5 se Zikudou A. Sergej Movsesian bílými v drsné partii prohrál se soupeřem o 150 elo slabším. Rozhodující chyba se stala v 19. tahu a potom se děly věci.

Podívejte se na ten blázinec:

Kritické chyby se prostě podaří i českým šachovým legendám.

Dvě universální poučení v jedné miniaturní partii

První partii v novém roce 2026 jsem hlavně nechtěl prohrát a tak jsem zahájil "na jistotu". 1. Jf3 Jf6 2. c4 g6 3. g3 Sg7 4. Sg2 O-O 5. O-O d6 6. d4 Jc6 7. Jc3 e5 8. dxe5 Jxe5

Zde jsem se zamyslel, jestli měnit dámy po Jxe5. Vymyslel jsem tah b3 a počítal, co hrát po Jxf3 Sxf3 a odtahu jezdce f6.  Zahrál jsem 9. b3 a soupeř po chvilce Je4 ?? Tento tah mě nejdřív šokoval a chvíli jsem si vyčítal, že jsem nepoučitelný a proč jsem ho předtím nepovažoval za možný. Počítat by se mělo se všemi útočnými tahy, šachy a hrozbami i když vypadají na první pohled absurdně. Po černých myšlenkách jsem zahrál zahrál jediné rozumné 10. Nxe4 Nxf3+ a nyní opět poučení  "samozřejmé tahy" se musí zkoumat. 

Tah 11.Sxf3 oproti exf3 vypadá esteticky (není dvojpěšec, střelec je aktivní), ale je to zahození velké výhody. Po Sxa1 12. Sg5 f6 13. Sh6 totiž mohl soupeř zahrát Se5 a vtip je v tom, že nemám tah f3-f4 abych mu chytil černopolného střelce. Při analýze partie na Lichess.org jsem v jeho rozsáhlé databázi zjistil, že tohoto omylu se dopustilo více jak 850 hráčů. Soupeř zahrál slabé Vf7 a potom jsem již viděl jasné vítězství, kdy partie skončila matem. Musím věřit, že ty dvě poučení si zapíšu za uši a hlavně je nezapomenu příště. Silnější soupeř by mi to neodpustil. Utkání v Ústí nad Orlicí jsme nakonec vyhráli 5:3 a moje rychlá partie doufám k tomu přispěla.

 

Na závěr malá úvaha. V šachové literatuře existují stovky chytrých pouček a doporučení jak hrát a přemýšlet u šachu. Při studiu se všechno zdá logické a někdy i otravné - "to dá přeci rozum". Když si ale sednete k partii s jste pod tíhou zodpovědnosti neprohrát spoluhráčům utkání, neudělat hloupou chybu. Začnete vymýšlet strategické plány a hodnotit všechny hrozby a hrozbičky v rychle se měnících se pozicích. Hráč uvažuje kombinováním uložených vzorců vzájemného postavení figur a je příliš zaneprázdněn tak, aby si vybavoval různé někdy protichůdné poučky. Ty musí být jak se říká "v krvi" a tam se dostanou častým hraním se silnými soupeři, zejména po frustrujících zážitcích. Hořké prohry a šoky jako například v této partii, se vryjí do paměti. "Učený z nebe nespadl."  Ovšem pro každého takové mučení v bojích není a proto tolik lidí šachy nehraje. Šachy jsou duševní box - řekl mistr světa E. Lasker.