středa 29. února 2012

Kolineární tahy


Náš život se často opírá o stereotypy chování a myšlení. Šachy jsou život a tak není divu, že se stereotypy hojně vyskytují i v šachu.
Stereotyp je ustálený, navyklý vzorec chování nebo myšlení. Na jednu stranu nám stereotypy usnadňují život, když děláme některé činnosti automaticky aniž na ně musíme zvláště myslet a můžeme souběžně dělat něco jiného nebo relaxovat. Na druhou stranu však v některých situacích nám právě ten užitečný stereotyp může přinést problémy a uděláme něco nevhodného v dané situaci.
V šachu se začátečník učí opatrovat figurky a pěšce, aby udržel nebo neztratil převahu a tím měl šanci neprohrát nebo vyhrát partii. První co napadne začátečníka, když mu soupeř zaútočí na figurku, tak s napadenou figurou ustoupit, anebo vzít útočící figuru. Časté tahy jsou vzájemné výměny pěšců - "vezme mi pěšce, automaticky vezmu také pěšce". Problém nastane, když takový automatický tah je v dané pozici vekou chybou. Z takových stereotypů vyplývá to, že některé tahy se derou na mysl samy a některé tahy zase člověka těžko napadají. Mezi takové tahy například patří takzvané kolineární tahy.  Několik příkladů takových kolineárních tahů pro ilustraci.
1. Rb2-b7 !  ...Rxb7 2.Rxb7 Qxb7 3.Nd6+

1. ..  Rd2! hrozí mat na g2  a po 2.Rxd2 Qxe1

1... Rh3+ 2. Rxh3 Qxd1

1. .. Rd3!  2.Rxd3 Ne2+

Jiné špatně viditelné tahy jsou útočné tahy při kterých, ale útočící figura (často dáma) táhne dozadu, aby se dostala na pole, ze kterého vyvine silný útok na jiné části šachovnice. O takových a dalších špatně viditelných tazích snad někdy příště.

úterý 14. února 2012

Jsou časové tísně nutné?


Občas vidím opakovaně tyto situace. Zrovna v neděli jsem rád přijal nabídnutou remízu s pohledem hodiny, kde jsem měl 2 minuty na 3 tahy. Hráč hraje dobře, získá výhodu, ale najednou začíná ztrácet čas a pod časovým tlakem udělá chyby a prohraje. Mám s tím často problém také. Ve snaze po optimálním výsledku stále pochybuji. Vím, že je to zlozvyk.
Vím o několika hráčích našeho klubu, kteří s tím mají problém taky. Namátkou například Thomas nebo Ondra. S tím bychom měli něco dělat, ale jak s tím bojovat?

Je velký rozdíl mezi přemýšlením a pochybováním.
Ve většině případů hráč přemýšlí během několika prvních minut po soupeřově tahu. Potom začne kontrolovat varianty znovu a znovu. Není spokojený a začne mít obavy o následky tahu, a pokouší se najít ideální 100% tah a kolo se opakuje. Takové myšlení v kruhu nepomůže, ale vytvoří chaos v hlavě. Nakonec potom co znovu projde stejné varianty, s obavami o následky, marně hledá perfektní tah a pak udělá nějaký směšný a je jasné jak to dopadne.

Existují pro nápravu nějaké rady? Některé praktické rady jsem na internetu vyzobal:

1. Nepočítejte 1 variantu dvakrát. Možná nejste nejlepší počtář, ale u šachovnice byste si měli věřit.

Ve většině případů byste neměli ztrácet více jak 3 minuty na 1 tah. Budete možná muset ztratit více času na kritické pozice s komplikovanou taktikou, ale průměr je 3 minuty na každý tah.

2. Používejte svou intuici.
Ani počítač nemůže spočítat všechny varianty až do konce a přijít na 100% ke správnému závěru. Proto snažit se určit výsledek mnoho tahů dopředu je plýtvání časem. Často se dostaneme do situace kde jsou 2 nebo 3 logické tahy a není způsob jak spočítat varianty do konce a dojít k závěru.  Co s tím? Použít intuici. To znamená vybrat tah, který přišel na mysl jako první při pohledu na pozici. POtom si potřebujeme ověřit tento tah z taktického hlediska, že nemá problém. Tato rada je dobrá a uvidíte že funguje výborně. Přemýšlet v pořadí: Odhad pozice z obecných hledisek, stanovit si plán a podle něj následující tah. Zkontrolovat propočtem zda tah nemá nějaké vady. Pokud se najdou vady, přehodnotit pozici a stejně ověřit jiný tah, který je v duchu pozice.

3. Dělejte normální tahy
Nejčastěji se partie rozhoduje omylem jednoho hráče a nikoli brilantní hrou jeho soupeře. To znamená že mnnohem důležitější je vyvarovat se velkých chyb, než najít 100% perfektní tah.. Nebuďte na sebe příliš přísní. Nesnažte se o 100% správný tah pokaždé. Normální tah je dobrý ve většině případů.
Dokonce největší hráčí jako Karpov se tím řídili. Bývalý mistr světa když byl konfrontován s kritickou pozicí, kde bylo více možností, zahrál zdravý, normální a obecně dobrý tah .... tah, který vyžadoval nejméně počítání.
Nemusel vyhrát všechny partie ale vyhrál většinu z nich a byl to mistr světa.

4. Rozhodněte se a to rychle
Člověk by se měl rozhodnout během 7 nádechů. Pokud myšlení trvá příliš dlouho, výsledek bude špatný. Každé rozhodnutí nás posune dopředu. Pokud bylo to rozhodnutí šaptné, budeme vědět co nefunguje. Z toho se něco naučíme pro budoucnost. Začneme potom hledat jiné řešení a postoupíme kupředu. Kdo nedělá rozhodnutí, bude trčet na stejném místě a neudělá pokrok.

Sám jsem si ověřil jedno poznání. Pokud nějaké pozici nerozumím, u partie ji s velmi malou pravděpodobností pochopím a stejně udělám špatný tah i kdybych přemýšlel hodinu.  Ovšem většina proher na mé úrovni okolo 1900 - 2000 ELO je následkem nějakého taktického přehlédnutí a ne pro nedostatečně strategicky hluboké pochopení pozice. V časové tísni je hráč unavený a ještě má málo času a tak někdy přehlédne opravdu směšné tahy.