čtvrtek 15. září 2011

Pokerový profesionál postoupil do finále

Na tiskové konferenci po vítězném semifinálovém duelu Grischuk - Ivanchuk přiznal Grischuk, že s Navarou měl štěstí a s Ivanchukem to byl tvrdý boj. Momentky z napínavého zápasu jsou na stránce Chessvibes.
Myslím, že měl vítěz i v tomto zápase notnou dávku štěstí. Takové hrubé chyby jako spáchal Ivanchuk prostě neudělal. Hra bleskovek a rapidů je Grischukovou doménou a proto si může dovolit chodit do časových tísní.

pondělí 12. září 2011

Strach a sebevědomí jako taktické prvky v šachu

Strach je reakce psychiky na krizovou situaci a prý je nejčastější lidskou emocí. Vývojově vznikl asi k tomu, aby nám pomohl rychle reagovat na nebezpečí. V určitých situacích však strach působí kontraproduktivně a může i zabíjet svého nositele. Bylo dokázáno, že negativně ovlivňuje funkci paměti.
I při šachové partii hráči zažívají strach. Strach bývá příčinou nesprávné reakce na určité poziční "hrozby" soupeře. Jsou hráči, kteří se bojí útoku na svého krále, že například dělají preventivní tahy (oslí ouška), aby se jistili před útokem. Paradoxně však často k takovému útoku ještě nahrávají. Nápadně se přeci liší styl hry počítačového programu, který chladnokrevně jde do zápletek i s exponovaným králem a žádný strach nemá. Spoléhá pouze na propočet a objektivní odhad pozice.

Sebedůvěra hráče, zdravá obezřetnost má vliv na styl hry. Například velký kouzelník Michail Tal často obětoval a z objektivního hlediska bylo hodně jeho obětí figur podezřelých a při přesné obraně asi nekorektních. Jenže on byl optimista, velmi vynalézavý taktik a většinu partií dovedl do výhry. Každý hráč by měl být optimisticky správně naladěn, mít sebedůvěru a jistou dávku opatrnosti. Snažit se nepodléhat emocím a objektivně zvážit všechna rizika. Každý tah by se měl provádět v pozitivní náladě s dobrou předběžnou kontrolou soupeřových možností.

Jak negativně působí psychika podlomená strachem a poraženeckou náladou ukazují příklady z turnajové praxe velmistrů, kdy hráč dokonce vzdal ve vyhrané pozici. I to dokáže strach, podlomí sebedůvěru a demobilizuje rozum. Znám to z vlastní praxe, kdy pozice vypadá beznadějně (a často beznadějná taky je), ale vyplatí se "nechat si to ukázat" od soupeře. Typický příklad takové "beznadějné pozice", kde bílý předčasně vzdal a nenechal soupeře aby mu to ukázal je tady  nebo tady. Po 43. efektním tahu bílého Rxf8+ v prvním případu se černý vzdal (nechtěl dělat problémy. Jak se ukázalo, tak ve vyhrané pozici pro černého. A ve druhém případu podlehl bílý halucinaci matu a vzdal se. Stačilo udělat jeden vynucený tah a určitě by na elementární obranu přišel sám.

Příklady jsem vzal ze stránky Tima Krabbé, kde jsem přeložil poznámky.

Předčasné rezignace

Je známá věc, že obrana je těžší než útok. Obránce je v jakémsi podřízeném postavení a je nucen reagovat na soupeřovy hrozby a to dokonce velmi přesně a úsporně. Najít útočné tahy a hrozby je lehčí než najít efektivní obranné tahy. Vyplatí se po soupeřově úderu si dát pauzu, snažit se objektivně rozebrat největší hrozby a těm ekonomicky zabránit. Brát soupeřovu obětovanou figuru není povinnost a proto je potřeba rozebrat všechny možnosti. Pokud se podaří odrazit hlavní nápor, dostává se obránce do psychologické výhody.

neděle 11. září 2011

Nedáš, dostaneš

Známá průpovídka z fotbalu se mi vybavila při 2. partii Navara - Grischuk. David Navara měl s Grischukem nadějnou pozici, ale nepovedlo se mu v lepší ale zřejmě teoreticky remizové koncovce trochu soupeře potrápit. Zahrál 52.g6 a za pár tahů bylo jasné, že vyhrát nelze. V tiebreaku pak bílými ve vyrovnané pozici udělal David nenápadnou chybu (evidentní samozřejmý vývinový tah) a soupeř šanci okamžitě využil. Jak říkal Capablanca:  I v lepší pozici si hráč, bez ohledu na to jak je silný, nemůže dovolit polevit v pozornosti ani na jeden tah. Lehce se to radí, ale v partii přijde slabá chvilka. Jak to komentoval David v živém přenosu - prohrál prakticky v té partii bez boje.  Zvítězil prostě lepší hráč, finalista zápasů kandidátů mistra světa a velký favorit na celkové vítězství v poháru.
V žádném případě však D. Navara ostudu neudělal a naopak zanechal tam velmi dobrý dojem, byl velmi oblíbený v Press centru,
Tlumočnice angličtiny snad s Davidem koketuje :-)
Další fotky z tiebreaku 5.kola

David oslnil jak celkově kvalitní hrou tak společenským vystupováním. Nelituji hodin strávených sledováním průběhu jeho partií na internetu.

Pro připomenutí kritická partie, kde byla praktická šance na výhru:


středa 7. září 2011

Parádní zvedák Svidlera a Navara postupuje

Ve 2. partii 4. kola Světového poháru v partii Kamsky - Svidler ze zahájení (Ruy Lopez) měl bílý menší výhodu, ale od 20-tého tahu začal černý postupně vyrovnávat pozici, až partie po hrubé chybě Kamského 26.Nxb8?? (kde vzal věž) dospěla do následujícího stavu:


A přišel krásný TAH černého:

26. ... Re2!! obětuje druhou věž, ale mat je víc 
( 26. ... Qg3? 27. Nc6 {na tento tah zřejmě spoléhal Kamsky  a nevidel úvodník Re2!!} Re2 28. Qc3 Bxf2+ 29. Kh1 Qxc3 30. bxc3 Bxc6 31. Rfd1 Bc5 = )
27. Qc3 
( 27. Qxe2 Qg3 ! a bily nezabrani matu.  28. Nc6 Bxc6 29. Bd5 Bxd5 30. Qg4 Nxg4 31. Ra8+ Kh7 32. Rh8+ Kxh8 33. Bg7+ Kxg7 34. hxg4 Qxg2# )
27. ... Rxf2 28. Nc6 Rxf1+ 
a bily vzdal  (29. Kh2 Rxa1 -+)


___________________________________________________
I ve 2. partii vyhrál David Navara nad Zherebukhem a postupuje mezi posledních 8. V 5. kole se utká pozítří s vítězem zápasu Grischuk - Potkin, kteří budou zítra hrát ještě tiebreak. To by mohla být pro Davida výhoda, protože si zítra odpočine.

přehledný pavouk 4. kola je na této stránce wikipedie

pondělí 5. září 2011

David Navara je borec

Hrdina pro román

a postupuje do 4. kola Světového poháru mezi posledních 16. V dalším kole bude hrát s Ukrajincem Zherebukhem, 18-ti letým hráčem, jehož výkony jsou velkým překvapením, a který prošel přes Eljanova, Felgaera a Mamedyarova.

David vyhrál přesvědčivě obě rapid partie, kdy přehrál Moiseenka ve věžové koncovce. David hraje skvěle, až na maličké "zaváhání" ve 2. partii, kdy nedotáhl vyhranou koncovku dámy proti věži do vítězného bodu. Postup mezi posledních 8 by byl úžasný úspěch. Možná mu pomohl prohraný zápas s Lázničkou k vyladění formy.

V posledním souboji Dominguez - Lysyj vyhrál v bleskovce Dominguez.

Stránky turnaje

Live přenos partií na http://worldcup2011.live.whychess.org/

neděle 4. září 2011

Dáma proti věži by měla vyhrát

Teoreticky. Ale není vůbec jednoduché to za šachovnicí dokázat.
Bojovná 2.partie v 3. kole Světového poháru Moiseenko - Navara, kdy v 1 partii minizápasu byla remíza, rozhodovala o postupujícím mezi posledních 16.
Po zajímavém průběhu, kdy nejdřív měl větší šance na výhru Moiseenko, ale v 25. tahu vypustil dobrou šanci na výhru a v 28.tahu dokonce začal stát Navara lépe. 52.tah měl rozhodnout o výsledku, když Navara získal dámu proti věži a pěšci. Potom přešla koncovka do teoretické pozice dáma proti věži. Závěrečný tah Ke5 před 3-tahovou výhrou byl zcela nepochopitelný, protože výhra byla vidět i průměrným hráčem. Z hlediska průběhu partie byla však remíza asi spravedlivá, ale jsem zvědav, jestli zítra v tiebreaku na 2 rapid partie bude k Navarovi soupeř taky tak milosrdný. Škoda. David v Khanty Mansyisku hraje zatím skvěle a v tiskových konferencích navíc exceluje pohotovými komentáři anglicky a rusky. Bere práci tlumočnicím.




Tady je vysvětlení té záhadné nevýhry Davida:
"Dobrý večer všem, asi se divíte, proč jsem to dal za remízu. Důvod byl ten, že v soupeřově časové tísni jsem se při provádění tahu omylem dotkl dvou figur přibližně současně (hrál jsem střelcem a přitom jsem zavadil o krále). Soupeř požadoval, abych hrál králem, což by vedlo k mé rezignaci. Já jsem odpověděl, že nevím, které z obou figur jsem se dotkl dříve, ale každopádně bylo zjevné, že se nechystám hrát králem a že provádím tah střelcem. Po provedení tahu jsem nestihl zmáčknout kvůli soupeřovu protestu hodiny, tak jsem je po soupeřově protestu zastavil, ovšem tak nešťastně, že je potom rozhodčí museli nařídit znovu. Pak jsme pokračovali dále, ale už jsem byl dost nervózní. Před soupeřovou druhou časovou tísní jsem si nestihl dojít na záchod, takže jsem se nedokázal soustředit na hru a také proto jsem hrál koncovku D x V tak špatně. (Nejen proto, uznávám.) Nakonec jsem na prahu výhry nabídl soupeři remízu, protože jsem nechtěl, aby o výsledku zápasu rozhodla taková šílená partie nebo protest bez důkazního materiálu. Tím pádem musím hrát zítra play-off, v první partii budu mít bílé. Nezlobte se na mě prosím, ale vážně nevím, co jsem měl udělat. Soupeř je slušný člověk, ale prostě tady došlo k takovéhle neshodě a já ani nevím, kdo měl z formálního hlediska pravdu. Nechtěl jsem, aby se říkalo, že jsem postoupil nečestně. Děkuji za pochopení."
http://chess.ugrasport.com/?p=2503


V tomto kole byla taky nepochopitelná dobrovolná remíza Morozeviche ve 12-tém tahu, protože po předchozí porážce potřeboval vyhrát, aby si zachoval šanci v tiebreaku. Pěkná partie byla Sutovsky - Ivanchuk, kterou vyhrál Ivanchuk po včerejší porážce. Opět vyhrál černý v divoké partii kde Sutovsky udělal tah, který se nabízel 16.f5 aby rozbil kryt krále, ale to se nakonec ukázalo jako rozhodující chyba.

Sutovsky - Ivanchuk


stalo se  16. f5 ? Bxe5 ! 17. Rh5 Ke8 18. fxe6 Bxe6 19. Bxe6 Qb5+ 20. Qd3 Qxb2

správné bylo 16. Qxd6 Qa4 17. Qd3 Na6 18. Bb5 Qa5 19. a4 Qc7 20. Kf2 Nc5

"Chess teaches you to control the initial excitement you feel when you see something that looks good and it trains you to think objectively when you're in trouble."- Stanley Kubrick
Šachy vás učí ovládat počáteční vzrušení, které cítíte když vidíte něco, co vypadá dobře a trénuje vás myslet objektivně když máte problémy.

Jak dosáhnout pokroku

Na novém webu WhyChess.org je zajímavý článek o problémech šachového zdokonalování. Dovolil jsem si ho volně přeložit a doufám, že bude srozumitelnější než automatický překlad google translatoru.

Zajímavé statistiky:
129 000 hráčů na světě se hodnotilo, ale jen 20 tisíc z nich dosáhlo úrovně 2200,  2250 bodů dosáhlo 13 500, a  hodnocení nad 2300 má jen 8150 lidí.

Proto je jasné, že tu leží  neviditelné bariéry, jejichž překročení není pro každého. Právě  v tomto intervalu umístěný hráč by měl být schopen se přesunout do nové kvality, vytvořit si vlastní styl a pohled na hru, repertoár zahájení. Na konci tohoto článku uvádíme nejzajímavější odpovědi  velmistrů.


1. Je nutné vytvořit základy správného myšlení. Týká se to propočtu variant, taktického vidění, chápání pozic a techniky koncovek.


Jak kdysi napsal Bronstein, taktické vidění - to je trénink, trénink a ještě jednou trénink.  Po tisících vyřešených úlohách budete určitě cítit výsledky. To je asi to nejjednodušší. K tomu  jsou nepostradatelné sbírky kombinací.


Mnohem obtížnější je získat minimální úroveň základů techniky koncovek. V této oblasti je mnoho nových materiálů. Asi nejobsáhlejší je encyklopedie koncovek od Averbacha. 


S propočtem variant je to složitější. Populární je práce Kotova "Jak se stát velmistrem", nebo Tajemství praktického šachu od Nunna. Je to velmi časově náročná etapa. A nakonec tvorba repertoáru zahájení. A myslím že nejdůležitější věc je být schopen porozumět sám sobě. Určitý styl, který máte jen vy, se váže k prvním krokům v šachu a váš repertoár by měl být s ním v souladu. Srdce mě krvácí, když šachista propadající panice při sebemenším ohrožení vlastního krále, hraje francouzskou obranu nebo Najdorfovu obranu jen proto, že jsou to oblíbené zahájení Kasparova nebo Morozeviche.
Takže musí v této fázi šachista usilovat o vytvoření "své" teorie, podle svého stylu hry, světového názoru a charakteru. 


2. Jedním z nejúčinnějších způsobů, jak zlepšit hru je odhadnout tahy  velkých hráčů. Tato metoda je velmi jednoduchá: Předpokládám, že se vám líbí styl V. Ananda. Můžete si vybrat jednu z partií, kterou vyhrál a snažit se uhodnout jeho tahy, jako byste hrát na jeho místě. První výsledky budou hrozně deprimující, ale s určitou vytrvalostí vám garantuji vynikající výsledky Odpusťte mi mou neskromnost, ale dám příklad ze své vlastní praxe. Po roce takové výuky z dlouhé partie Sax - Korchnoi (1989, Lucerne) uhádl jsem všechny tahy, kromě tří. Teprve pak jsem si uvědomil, že něco se mění ...


3Cvičit, cvičit, cvičit. Nyní, se vznikem řady herních serverů je provedení této části programu velmi jednoduché. Stačí se podívat na růst mladých elitních hráčů z vlny - H. Nakamura, Y. Co, A. Geary, stejně tak Karjakin a Carlsen a přesvědčit se o účinnosti všech fantastických podmínek. No, je docela dobré, pokud máte sparing partnera na svou úroveň. Denní konkurence vás donutí, abyste rostly mnohem rychleji - to je prověřeno!


4. A teď, snad to nejdůležitější. Před startem všech těchto časově náročných a nejednoduchých cvičení, je dobré pochopit: opravdu chcete dosáhnout pokrok? Můj dojem je, že drtivá většina hráčů v této věci klame. Všechna cvičení, co jsem popsal - není snadná procházka a polovičatá opatření nejsou úspěšná.



Hodně štěstí!     Vlad Tkachev
A. Moiseenko:
Knihy: vybrané zápasy (Nezhmetdinov), "analytické a kritické práce", 3 svazky (Botvinnik), "Šachové dědictví Aljechina" (Kotov) - i když se mi nelíbil pětistupňový plán Aljechinových partií, "Otázky moderní šachové teorie" (Lipnitskii )
Myslím, že k pokroku je nutno milovat šachy, je žádoucí mít dialog se silnějším hráčem a analýza jejich partií. Pomohlo mi studovat šachové knihy, pokusil se najít chybu, a když jsem ji našel, zdálo se mi, že mám malé vítězství. 
I. Morovich:

Možná, že jsou nějaké "metody", ale mohu říci, že od samého začátku jsem byl šachový fanatik. Vzpomínám si desítky knih šachy ve věku 9 až 12 let, zejména analyzováním partií mistrů světa, počínaje Morphy a Staunton a konče Fischerem a Karpovem. Líbilo se mi porovnávat zahájení převzaté z knihy Bronsteina  "Zurich 53" s moderními a najít nové varianty z praxe.
Knihy: "Můj systém" (Nimzowitsch), Fischer vs Spassky - Šachový zápas století (Gligoric), "Šachové dědictví Aljechina" (Kotov).

S. Rublevsky:
Největší přínos k mému rozvoji měla škola Panchenka. Každý den jsme měli 2 přednášky na vybraná témata (střelcové koncovky, zahájení, atd.), a trénink pro správnou asimilaci materiálu - jen asi 5 hodin denně. Ve škole Panchenko jsem strávil dvě nebo tři zasedání ročně, ale zúčastnilo se 20 lidí a nebyl tam nikdo, kdo by nedosáhl úrovně 2350.
Knihy: "Akiba Rubinstein" (Razuvaev, Murakhver), "Mezinárodní turnaj v Curychu 53 velmistři." (Bronstein), "Turnaj hvězd, Montreal, 79" (Chepizhny). Líbilo se mi přehrávat strany knihy na stole, cítit duch turnaje. Myslím, že to mi opravdu hodně pomohlo.
E. Miroshnichenko:
Nyní šachy se změnily s příchodem počítačových programů, takže si nejsem jistý, jestli moje zkušenost je stále aktuální ... Pokud si vzpomínám, na této úrovni, zabývali jsme se analýzou partií vynikajících mistrů minulosti - Alekhine, Rubinstein, Botvinnik a atd. Řešili jsme studie a rozehrávali typické pozice koncovek. Jedním z velmi užitečných cvičení je  hádat tahy v klasických partiích velmistrů.
Pro mě kultovní knihy, v tomto období byly: "300 vybraných partií Aljechina s jeho poznámkami" (Panov), slavný "Můj systém"  Nimcoviče ", Zahrajte si s velmistry - Jansy a Horta. No, samozřejmě, musí se hrát a analyzovat se soupeři, kteří jsou lepší (banálnost, samozřejmě, ale je to užitečné pro všechny.)
M. Kazhgaleev
1. Četl jsem spoustu literatury: "Můj systém", MM Botvinnik, Karpov, Kasparov. 
2. Hrál na všech turnajích. 
3. Řešit taktiku ze základních učebnic a studium koncovek od Averbakha. 
4. Měl jsem svoje analýzy zahájení a názory na řadu pozic. 
5. Jednalo se o velkou touhu hrát a vyhrát jednotlivou partii nebo turnaj.
Tak jsem se dostal na úroveň 2200-2300.