Učit se taktické obraty, řešit úlohy a studie? Studovat strategii a poziční hru? Přehrávat si partie mistrů? Učit se principy zahájení a vypracovat vhodný repertoár? Hodně hrát a analyzovat své partie? Ano, ano, ano - ale to není všechno! Vím, že následující text je spíše pro hráče s nižší výkonností, ale při přehrávání partií z KP I jsem nabyl dojmu, že také řadě silnějších hráčů by podobné úvahy určitě pomohly.
Pokuste se zamyslet nad způsobem jakým hrajete.
Všímám si delší dobu jak hraje Thomas Hennig, který má velmi dobré výsledky a hraje spolehlivě. Hraje celou partii velmi soustředěně, nezajímá se téměř vůbec o ostatní partie v družstvu. Časový limit využívá do krajnosti. Dostává se sice také někdy do špatných pozic, ale nakonec ve výsledku soupeře přehraje.
Vzpomněl jsem si na něj při čtení článku Dana Heismana o Reálném šachu. Bylo to pojednání o příčinách, proč někteří hráči se svým výkonem točí kolem 1400 - 1600 bodů ELO a nemohou se rychle zlepšovat. Článek začal popisem historky, jak se mu jeden mladý hráč (1200) chlubil, jaký měl nápad v zahájení v 9-tém tahu Sicilské obrany. Tu partii ale prohrál a když se autor článku chtěl dopídit příčiny jeho prohry, odbyl ho s něčím jako, že hrál příliš rychle, přehlédnul šach a podobně. Heisman charakterizoval tento přístup jako: "za haléř chytrý a za stokorunu hloupý". V tom tkví důvod proč měl ELO 1200 a ne 1600, jako jeho soupeř. Většina těchto hráčů neprohrají partii kvůli nějaké léčce v zahájení, špatném plánu, jemné nuanci v koncovce, ale kvůli elementárnímu taktickému přehlédnutí. To je důvod, proč opakované cvičení základních taktických motivů v různých převlecích je daleko nejdůležitější při studiu šachu. Naučení se nových vzorců (pozic a myšlenek) je nutná, ale nikoli jediná cesta ke zlepšení.
Velmi důležité je praktikovat "Reálné šachy" ve většině pozic a stanovit bezpečnou hlavní variantu alespoň 3 "polotahy" až do klidné pozice: bez šachů, vzetí a hrozeb. Abyste praktikovali Reálné šachy v každém tahu, musíte minimálně uvažovat všechny soupeřovy šachy, vzetí, a hrozby v dalším tahu (a také vašem tahu) tak, abyste mohli určit, že po tomto tahu můžete bezpečně čelit dalšímu tahu. Nikdy byste se neměli nechat překvapit soupeřovou odpovědí, která obsahuje hrozbu a potom objevit, že jí nedokážete čelit - výsledek je obvykle prohraná pozice. Takže na každý "tah kandidát", který uvažujete byste se měli "nazout do soupeřových bot" a pokusit se najít nejlepší odpověď - a pokud můžete čelit jakékoli hrozbě, kterou generuje odpověď, potom jste našli správný "tah kandidát". Bonmoty slavných šachistů "Když vidíte dobrý tah, podívejte se po lepším" a "Varujte se samozřejmých tahů" pořád platí. (Dobrý tip jak odhalit soupeřovy hrozby je uvažovat, jako by byl na tahu on a co všechno může udělat.)
Říká se, že žádný člověk nemůže překročit svůj stín. Má se na mysli asi to, že každému je dána do vínku nějaké psychické a fyzické vybavení, se kterým nemůže nic udělat. Jenže výkonnostní sport nám ukazuje, že to není všechno tak jednoduché, aby rozhodovaly jenom zděděné dispozice. Ale i geny se mění - viz epigenetika.
Pokud nejste opatrný typ nebo nevíte jak hospodařit časem, co tedy můžete dělat? Následující rady by vám měly pomoci.
1. Pokud si neosvojíte návyk být opatrný před každým tahem, asi zůstanete pod svým potenciálem. První krok ke zlepšení je obvykle poznání problému - jeho popírání nepomůže. Chytří hráči přístupní názorům, kteří si uvědomují že dělají chyby a pokusí se minimalizovat, nebo opravit své chyby se zlepší rychleji než tvrdohlaví géniové.
2. Naučte se ovládat čas. Zjistěte si přibližně kolik času máte na každý tah, než začne partie. Například, jestli chcete hrát partii s limitem 30/30 minut s 30 vteřin přídavkem, počítejte: průměrná hra trvá asi 35 tahů, takže použijte 40 s rezervou. Na 40 tahů máte tedy 3000 vteřin, to je 75 vteřin na tah. Ve skutečnosti byste měli víc času na promyšlení každého tahu, protože pár tahů v zahájení znáte a v některých pozicích je pouze jeden možný tah. Některé taktické pozice mohou vyžadovat 5 nebo dokonce 10 minut (velmi vzácně), zatímco vývinový tah nebo opětovné vzetí obvykle trvá 5-20 vteřin. Je důležité si nechat více času na tahy, které pravděpodobně rozhodnou partii - ztráta 3 minut na rozhodnutí která věž má jít na d1 v zahájení a potom si nechat pouze 2 minuty na hraní celé koncovky je hloupé. Jestli to vypadá, že partie bude dlouhá, zrychlete; jestliže je partie ostrá a vypadá to, že někdo bude mít asi figuru navíc ve 25 tahu, zpomalte a pokuste se zvýšit pravděpodobnost, že budete mít tu figuru vy - doufejme že umíte hrát trochu rychleji a vyhrajete jakmile máte náskok. Pokud máte hodně času, zpomalte a naopak. Jednoduchá rada, ale funguje!
3. Tah vašeho soupeře by neměl nikdy obsahovat nějaké tajemství! Jestliže využijete čas a rozhlédnete se dobře po situaci, někdy můžete být překvapeni jak se změnila pozice a jaký druh opatření byste měli uvažovat.
4. Hrajte každý tah v partii s hrdostí , pečlivostí a optimismem:
S Hrdostí (pozitivní pýcha) proto, že vaše hra reprezentuje vaši výkonnost, a každý tah by měl být reprezentace vašich nejlepších myšlenek, které máte o pozici, a které s pýchou můžete každému ukázat.
Pečlivost proto, že bez pečlivosti asi nebudete pyšní. Příklady hry s pečlivostí: využít čas, hledání úplného účinku soupeřových tahů, stanovení tahů kandidátů - alespoň 3 a " pokud dobrý tah vidíte, hledejte lepší!"
Optimismus proto, že šachy jsou mentální hra a pokud máte pocit, že budete dělat špatné tahy nebo hrát špatnou partii budete dělat špatné proroctví které se vyplní! V první partii, kterou jsem hrál s mistrem nebyly moje myšlenky "Já asi prohraju", ale spíše "Já udělám to nejlepší co umím a uvidíme co se stane", A vyhrál jsem.
5. Používejte "kontrolu bezpečnosti" před každým tahem. Bezpečnostní kontrola je snadno definována pro hru za šachovnicí: Potom co se rozhodujete pro tah, zapište si ho v představě (bohužel v pravidlech FIDE je totiž zákaz předepisování tahu před jeho provedením), hluboce se nadechněte nebo zavřete na vteřinu oči. Potom se čerstvým pohledem podívejte na šachovnici a řekněte si: "není můj tah nesmyslný? Budou figury bezpečné? Nepřehlédl jsem snadný mat - můj nebo jeho? Může někdo jenom vzít místo toho dámu?" atd. Jestliže potom přesto nevidíte nic, udělejte tah s stiskněte hodiny.
6. Taktika je věda o šachové bezpečnosti. Můžete jít dlouhou cestu a být opatrný a pouze se soustřeďovat na dvě věci: bezpečí a aktivita. A tyto dvě jsou skutečně spojeny protože udržíte figury bezpečné tak že mohou dělat něco a jestli figury nic nedělají, je to téměř jako když nejsou bezpečné a vy je ztratíte. Budete překvapeni co vaše armáda umí, když je bezpečná a všechny figury něco dělají.
Dodám k tomuto kritickému bodu ještě jednu pravdu, která se mi mnohokrát potvrdila: Jestliže přehlédnete svoji taktickou možnost, jak vyhrát rychle partii, pak i když budete i nadále mít objektivně vyhranou pozici, může už tento na pohled nepodstatný moment mít vliv na výsledek. Partie se zbytečně protáhne a soupeř získá další šanci zamotat situaci a můžete to být vy, kdo se potom může zmýlit. (Mám na mysli konkrétně například přehlédnutí rychlé výhry v partii Kraus - Pokorný, a sám bych mohl také dodat řadu příkladů z vlastní praxe.)
Převedl jsem si sbírku 300 nejdůležitějších šachových pozic a ideí. Automatickou úvodní pozici mám pro sebe jako připomenutí, kde jsem to přestal prohlížet. Zjistil jsem a stále zjišťuji velké mezery v dobré znalosti všech ideí tak, aby se mi okamžitě vybavily. Na tahu je tam vždy v počátečním zobrazení pozice strana, která je dole. U levého rohu diagramu je ikonka, kterou si můžete šachovnici otočit podle přání.
Pokud si natlučete do hlavy myšlenky v těchto šachových kombinacích, nebo si je zopakujete, a tvůrčím způsobem je aplikujete ve hře, určitě si zlepšíte technickou úroveň hry. Pozice jsou vybrány z knihy: Chess Traininig and Pocket Book od trenéra Lva Alburta. Je těžké vymýšlet tyto triky v průběhu hry, když jste jejich princip nikdy neviděli. Šachová historie od 16-tého století nashromáždila celý arzenál různých pozic a obratů, které moderní hráči znají a využívají. Neznat je a hrát šachy se rovná situaci jako kdyby konstruktér automobilu objevoval pythagorovu větu a Archimedův zákon. Je to sice u partie možné, ale není na to čas. Nové partie mistrů obsahují staré myšlenky v novém provedení. Častý výskyt přehlédnutí a hrubých chyb v soutěžích jenom potvrzuje mezery ve znalostech základních obratů.
7. Ani když jste už opravdu dobří, neklamejte se tím že si myslíte, že nemusíte už z toho něco dělat. Jestli nikdy neuděláte velkou chybu v pomalé partii, možná jste již dobří. Ale já tuším, že vysoké procento čtenářů by mohlo být mnohem lepší, kdyby se lépe kontrolovalo a hráli by opatrněji než kdyby nastudovali 100 knih o zahájení. Podstata dobré hry je naučit se správně myslet a nikoli nabiflovat si teoretické varianty.
A když to všechno, co je napsáno, budete dělat, budou z vás experti a mistři? Pravděpodobně ne! Kdyby to bylo tak snadné, hodně hráčů by bylo rychle opravdu dobrých. Všechna ta věda o zahájení, koncovkách, poziční hře, plánování, kombinacích atd. je také potřeba, abyste získali vysokou úroveň hry. Logicky je to situace, kdy je reálná hra podmínka nutná, nikoli postačující. Jakmile budete důsledně opatrní a chcete se stále zlepšovat, najděte si dobrého instruktora, který vám bude pomáhat naučit se dobré šachy lépe a účinněji. Žádná kniha vám nepomůže tolik jako když hrajete a někdo vám řekne co děláte špatně. Taktické chyby vám pomůže najít šachový program.
Poznámka k těm co věří, že učení variant zahájení je důležitější než pochopení principů zahájení: Já (Dan Heisman) se dostal na rating 1900 než jsem se učil zahájení a tak to dělají jiní silní hráči. Většina z nás znají něco o taktice a obecných principech zahájení, a hrajeme opatrně v každém tahu.
Protože tato výšeuvedená slova mohu sám jenom potvrdit (EV), vřele doporučuji se tím řídit. Co se týká učení zahájení, je užitečné znát všechny již profláknuté léčky v zahájeních, které hrajete, jsou jich plné knížky a případně si nějaké nové léčky připravit. Můj opakovaný názor je, že pouhým hraním bleskových partií se mohou u většin upevnit špatné návyky a bez kritického přehodnocení návyků v myšlení a upevnění postupů "Reálného šachu" u vážné partie je cesta vzhůru zablokovaná. Kdysi v dávných dobách mé šachové praxe jsem začal znatelně stagnovat v dobách, kdy se stala populární Grand Prix v bleskové hře. Docela mi to čas od času šlo a vyhrál jsem i nějaké turnaje, ale byly to hřebíky do rakve mého vývoje. To je důvod, proč občas protestuji proti bleskovkám. Pobavíte se, procvičíte si mozek a pohotovost v nápadech, ale většinou se toho moc nenaučíte. Více v důsledku ztratíte než získáte. Samozřejmě, že všichni hrajeme šachy jenom pro zábavu, jak mi nedávno připomínal Pavel Outulný. Ano, šachy nás nikoho neživí a nikdo nám za prohru nic nevezme, kromě ztráty pár ELO bodů a horšího umístění. Ale na druhou stranu, pokud už něco děláme, měli bychom se snažit dělat to co nejlépe, co nejefektivněji. I ta někdy až komická honba za každým ELO bodem v sobě skrývá snahu hrát co nejlépe. V různých oborech lidské činnosti mohou být různé názory na to, co je to "nejlépe". Každý má jiný názor na správnost různých věcí v životě, ale u šachu je naštěstí jednoduché kritérium "Výhra, remis, nebo prohra a z toho zasloužené ELO".
Přeji vám další úspěšnou cestu ke zlepšování své hry a k větší radosti ze šachu.
Pokuste se zamyslet nad způsobem jakým hrajete.
Všímám si delší dobu jak hraje Thomas Hennig, který má velmi dobré výsledky a hraje spolehlivě. Hraje celou partii velmi soustředěně, nezajímá se téměř vůbec o ostatní partie v družstvu. Časový limit využívá do krajnosti. Dostává se sice také někdy do špatných pozic, ale nakonec ve výsledku soupeře přehraje.
Vzpomněl jsem si na něj při čtení článku Dana Heismana o Reálném šachu. Bylo to pojednání o příčinách, proč někteří hráči se svým výkonem točí kolem 1400 - 1600 bodů ELO a nemohou se rychle zlepšovat. Článek začal popisem historky, jak se mu jeden mladý hráč (1200) chlubil, jaký měl nápad v zahájení v 9-tém tahu Sicilské obrany. Tu partii ale prohrál a když se autor článku chtěl dopídit příčiny jeho prohry, odbyl ho s něčím jako, že hrál příliš rychle, přehlédnul šach a podobně. Heisman charakterizoval tento přístup jako: "za haléř chytrý a za stokorunu hloupý". V tom tkví důvod proč měl ELO 1200 a ne 1600, jako jeho soupeř. Většina těchto hráčů neprohrají partii kvůli nějaké léčce v zahájení, špatném plánu, jemné nuanci v koncovce, ale kvůli elementárnímu taktickému přehlédnutí. To je důvod, proč opakované cvičení základních taktických motivů v různých převlecích je daleko nejdůležitější při studiu šachu. Naučení se nových vzorců (pozic a myšlenek) je nutná, ale nikoli jediná cesta ke zlepšení.
Velmi důležité je praktikovat "Reálné šachy" ve většině pozic a stanovit bezpečnou hlavní variantu alespoň 3 "polotahy" až do klidné pozice: bez šachů, vzetí a hrozeb. Abyste praktikovali Reálné šachy v každém tahu, musíte minimálně uvažovat všechny soupeřovy šachy, vzetí, a hrozby v dalším tahu (a také vašem tahu) tak, abyste mohli určit, že po tomto tahu můžete bezpečně čelit dalšímu tahu. Nikdy byste se neměli nechat překvapit soupeřovou odpovědí, která obsahuje hrozbu a potom objevit, že jí nedokážete čelit - výsledek je obvykle prohraná pozice. Takže na každý "tah kandidát", který uvažujete byste se měli "nazout do soupeřových bot" a pokusit se najít nejlepší odpověď - a pokud můžete čelit jakékoli hrozbě, kterou generuje odpověď, potom jste našli správný "tah kandidát". Bonmoty slavných šachistů "Když vidíte dobrý tah, podívejte se po lepším" a "Varujte se samozřejmých tahů" pořád platí. (Dobrý tip jak odhalit soupeřovy hrozby je uvažovat, jako by byl na tahu on a co všechno může udělat.)
Říká se, že žádný člověk nemůže překročit svůj stín. Má se na mysli asi to, že každému je dána do vínku nějaké psychické a fyzické vybavení, se kterým nemůže nic udělat. Jenže výkonnostní sport nám ukazuje, že to není všechno tak jednoduché, aby rozhodovaly jenom zděděné dispozice. Ale i geny se mění - viz epigenetika.
Pokud nejste opatrný typ nebo nevíte jak hospodařit časem, co tedy můžete dělat? Následující rady by vám měly pomoci.
1. Pokud si neosvojíte návyk být opatrný před každým tahem, asi zůstanete pod svým potenciálem. První krok ke zlepšení je obvykle poznání problému - jeho popírání nepomůže. Chytří hráči přístupní názorům, kteří si uvědomují že dělají chyby a pokusí se minimalizovat, nebo opravit své chyby se zlepší rychleji než tvrdohlaví géniové.
2. Naučte se ovládat čas. Zjistěte si přibližně kolik času máte na každý tah, než začne partie. Například, jestli chcete hrát partii s limitem 30/30 minut s 30 vteřin přídavkem, počítejte: průměrná hra trvá asi 35 tahů, takže použijte 40 s rezervou. Na 40 tahů máte tedy 3000 vteřin, to je 75 vteřin na tah. Ve skutečnosti byste měli víc času na promyšlení každého tahu, protože pár tahů v zahájení znáte a v některých pozicích je pouze jeden možný tah. Některé taktické pozice mohou vyžadovat 5 nebo dokonce 10 minut (velmi vzácně), zatímco vývinový tah nebo opětovné vzetí obvykle trvá 5-20 vteřin. Je důležité si nechat více času na tahy, které pravděpodobně rozhodnou partii - ztráta 3 minut na rozhodnutí která věž má jít na d1 v zahájení a potom si nechat pouze 2 minuty na hraní celé koncovky je hloupé. Jestli to vypadá, že partie bude dlouhá, zrychlete; jestliže je partie ostrá a vypadá to, že někdo bude mít asi figuru navíc ve 25 tahu, zpomalte a pokuste se zvýšit pravděpodobnost, že budete mít tu figuru vy - doufejme že umíte hrát trochu rychleji a vyhrajete jakmile máte náskok. Pokud máte hodně času, zpomalte a naopak. Jednoduchá rada, ale funguje!
3. Tah vašeho soupeře by neměl nikdy obsahovat nějaké tajemství! Jestliže využijete čas a rozhlédnete se dobře po situaci, někdy můžete být překvapeni jak se změnila pozice a jaký druh opatření byste měli uvažovat.
4. Hrajte každý tah v partii s hrdostí , pečlivostí a optimismem:
S Hrdostí (pozitivní pýcha) proto, že vaše hra reprezentuje vaši výkonnost, a každý tah by měl být reprezentace vašich nejlepších myšlenek, které máte o pozici, a které s pýchou můžete každému ukázat.
Pečlivost proto, že bez pečlivosti asi nebudete pyšní. Příklady hry s pečlivostí: využít čas, hledání úplného účinku soupeřových tahů, stanovení tahů kandidátů - alespoň 3 a " pokud dobrý tah vidíte, hledejte lepší!"
Optimismus proto, že šachy jsou mentální hra a pokud máte pocit, že budete dělat špatné tahy nebo hrát špatnou partii budete dělat špatné proroctví které se vyplní! V první partii, kterou jsem hrál s mistrem nebyly moje myšlenky "Já asi prohraju", ale spíše "Já udělám to nejlepší co umím a uvidíme co se stane", A vyhrál jsem.
5. Používejte "kontrolu bezpečnosti" před každým tahem. Bezpečnostní kontrola je snadno definována pro hru za šachovnicí: Potom co se rozhodujete pro tah, zapište si ho v představě (bohužel v pravidlech FIDE je totiž zákaz předepisování tahu před jeho provedením), hluboce se nadechněte nebo zavřete na vteřinu oči. Potom se čerstvým pohledem podívejte na šachovnici a řekněte si: "není můj tah nesmyslný? Budou figury bezpečné? Nepřehlédl jsem snadný mat - můj nebo jeho? Může někdo jenom vzít místo toho dámu?" atd. Jestliže potom přesto nevidíte nic, udělejte tah s stiskněte hodiny.
6. Taktika je věda o šachové bezpečnosti. Můžete jít dlouhou cestu a být opatrný a pouze se soustřeďovat na dvě věci: bezpečí a aktivita. A tyto dvě jsou skutečně spojeny protože udržíte figury bezpečné tak že mohou dělat něco a jestli figury nic nedělají, je to téměř jako když nejsou bezpečné a vy je ztratíte. Budete překvapeni co vaše armáda umí, když je bezpečná a všechny figury něco dělají.
Dodám k tomuto kritickému bodu ještě jednu pravdu, která se mi mnohokrát potvrdila: Jestliže přehlédnete svoji taktickou možnost, jak vyhrát rychle partii, pak i když budete i nadále mít objektivně vyhranou pozici, může už tento na pohled nepodstatný moment mít vliv na výsledek. Partie se zbytečně protáhne a soupeř získá další šanci zamotat situaci a můžete to být vy, kdo se potom může zmýlit. (Mám na mysli konkrétně například přehlédnutí rychlé výhry v partii Kraus - Pokorný, a sám bych mohl také dodat řadu příkladů z vlastní praxe.)
Převedl jsem si sbírku 300 nejdůležitějších šachových pozic a ideí. Automatickou úvodní pozici mám pro sebe jako připomenutí, kde jsem to přestal prohlížet. Zjistil jsem a stále zjišťuji velké mezery v dobré znalosti všech ideí tak, aby se mi okamžitě vybavily. Na tahu je tam vždy v počátečním zobrazení pozice strana, která je dole. U levého rohu diagramu je ikonka, kterou si můžete šachovnici otočit podle přání.
Pokud si natlučete do hlavy myšlenky v těchto šachových kombinacích, nebo si je zopakujete, a tvůrčím způsobem je aplikujete ve hře, určitě si zlepšíte technickou úroveň hry. Pozice jsou vybrány z knihy: Chess Traininig and Pocket Book od trenéra Lva Alburta. Je těžké vymýšlet tyto triky v průběhu hry, když jste jejich princip nikdy neviděli. Šachová historie od 16-tého století nashromáždila celý arzenál různých pozic a obratů, které moderní hráči znají a využívají. Neznat je a hrát šachy se rovná situaci jako kdyby konstruktér automobilu objevoval pythagorovu větu a Archimedův zákon. Je to sice u partie možné, ale není na to čas. Nové partie mistrů obsahují staré myšlenky v novém provedení. Častý výskyt přehlédnutí a hrubých chyb v soutěžích jenom potvrzuje mezery ve znalostech základních obratů.
7. Ani když jste už opravdu dobří, neklamejte se tím že si myslíte, že nemusíte už z toho něco dělat. Jestli nikdy neuděláte velkou chybu v pomalé partii, možná jste již dobří. Ale já tuším, že vysoké procento čtenářů by mohlo být mnohem lepší, kdyby se lépe kontrolovalo a hráli by opatrněji než kdyby nastudovali 100 knih o zahájení. Podstata dobré hry je naučit se správně myslet a nikoli nabiflovat si teoretické varianty.
A když to všechno, co je napsáno, budete dělat, budou z vás experti a mistři? Pravděpodobně ne! Kdyby to bylo tak snadné, hodně hráčů by bylo rychle opravdu dobrých. Všechna ta věda o zahájení, koncovkách, poziční hře, plánování, kombinacích atd. je také potřeba, abyste získali vysokou úroveň hry. Logicky je to situace, kdy je reálná hra podmínka nutná, nikoli postačující. Jakmile budete důsledně opatrní a chcete se stále zlepšovat, najděte si dobrého instruktora, který vám bude pomáhat naučit se dobré šachy lépe a účinněji. Žádná kniha vám nepomůže tolik jako když hrajete a někdo vám řekne co děláte špatně. Taktické chyby vám pomůže najít šachový program.
Poznámka k těm co věří, že učení variant zahájení je důležitější než pochopení principů zahájení: Já (Dan Heisman) se dostal na rating 1900 než jsem se učil zahájení a tak to dělají jiní silní hráči. Většina z nás znají něco o taktice a obecných principech zahájení, a hrajeme opatrně v každém tahu.
Protože tato výšeuvedená slova mohu sám jenom potvrdit (EV), vřele doporučuji se tím řídit. Co se týká učení zahájení, je užitečné znát všechny již profláknuté léčky v zahájeních, které hrajete, jsou jich plné knížky a případně si nějaké nové léčky připravit. Můj opakovaný názor je, že pouhým hraním bleskových partií se mohou u většin upevnit špatné návyky a bez kritického přehodnocení návyků v myšlení a upevnění postupů "Reálného šachu" u vážné partie je cesta vzhůru zablokovaná. Kdysi v dávných dobách mé šachové praxe jsem začal znatelně stagnovat v dobách, kdy se stala populární Grand Prix v bleskové hře. Docela mi to čas od času šlo a vyhrál jsem i nějaké turnaje, ale byly to hřebíky do rakve mého vývoje. To je důvod, proč občas protestuji proti bleskovkám. Pobavíte se, procvičíte si mozek a pohotovost v nápadech, ale většinou se toho moc nenaučíte. Více v důsledku ztratíte než získáte. Samozřejmě, že všichni hrajeme šachy jenom pro zábavu, jak mi nedávno připomínal Pavel Outulný. Ano, šachy nás nikoho neživí a nikdo nám za prohru nic nevezme, kromě ztráty pár ELO bodů a horšího umístění. Ale na druhou stranu, pokud už něco děláme, měli bychom se snažit dělat to co nejlépe, co nejefektivněji. I ta někdy až komická honba za každým ELO bodem v sobě skrývá snahu hrát co nejlépe. V různých oborech lidské činnosti mohou být různé názory na to, co je to "nejlépe". Každý má jiný názor na správnost různých věcí v životě, ale u šachu je naštěstí jednoduché kritérium "Výhra, remis, nebo prohra a z toho zasloužené ELO".
Přeji vám další úspěšnou cestu ke zlepšování své hry a k větší radosti ze šachu.
Žádné komentáře:
Okomentovat